Na deset let by měl v Německu přijít o možnost získat občanství cizinec, který uvede v žádosti úmyslně chybné nebo neúplné údaje. Stojí to v návrhu zákona, který ve středu schválil výbor pro vnitřní záležitosti Spolkového sněmu.
Politici tak reagovali na případy kupčení s jazykovými certifikáty v několika spolkových zemích. O návrhu bude plénum Spolkového sněmu hlasovat v pátek. Deset let nebude moci podle něj německé občanství dostat ten, kdo při žádosti "lstivě" podváděl či podplácel nebo uvedl úmyslně chybné či neúplné údaje.
Poslanci výboru pro vnitřní záležitosti tuto úpravu včlenili do návrhu zákona, který se zabývá uznáváním zemí původu migrantů za bezpečné. Nově by měl umožnit, aby se tak dělo jen rozhodnutím vlády, tedy bez nutnosti schválení jednou z komor parlamentu. Pokud je země označená za bezpečnou, je výrazně snadnější žadatele o azyl odmítat a deportovat.
Vláda plní slib, že zpřísní pravidla
Pro změnu, která zavádí desetiletý zákaz udělení občanství, se vyslovily vládní strany - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - a také opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou v květnu civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou, a to mimo jiné kvůli výrokům na adresu migrantů. Proti návrhu se postavili poslanci Zelených a Levice. Podle zelené poslankyně Filiz Polatové panují pochyby, zda je navrhovaná úprava v souladu s ústavou.
Vláda kancléř Friedricha Merze, která nastoupila k moci v květnu, slíbila zpřísnění migračních a azylových pravidel. Ministr vnitra Alexander Dobrindt mimo jiné den po nástupu do funkce nařídil zpřísnit kontroly na pozemních hranicích. Vláda také zvýšila úsilí o deportace odmítnutých žadatelů o azyl.
