Sto let stará smlouva stále rozděluje. Maďarský opoziční lídr Péter Magyar v Den národní jednoty naznačil, že Maďarsko sousedí samo se sebou. Slovenský ministr Blanár výrok rázně odmítl a připomněl, že hranice potvrdily mírové smlouvy po obou světových válkách. Spor provází i kauza Benešových dekretů a první trestní stíhání v jejich věci.
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se ohradil proti vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara, který ve čtvrtek při příležitosti Dne národní jednoty řekl, že Maďarsko je asi jedinou zemí na světě, která sousedí sama se sebou. Blanár Magyarův výrok označil za absurdní a popírající historii.
"Vaše, a tedy i naše hranice jsou jasně určené díky mírovým jednáním v Trianonu po první světové válce a znovu potvrzené po druhé světové válce, kde Maďarsko mimochodem stálo na straně poražených," uvedl šéf slovenské diplomacie. Podotkl, že pokud mají mezi Slovenskem a Maďarskem zůstat přátelské a konstruktivní vztahy, musí to být bez ideologie, která prosazuje připojení části území jiného státu, a bez zpochybňování historie.
Na základě trianonské smlouvy podepsané 4. června 1920 Maďarsko přišlo o velkou část svého území, která byla jeho součástí před první světovou válkou. Část společnosti ji do dneška vnímá jako pohromu. V sousedních zemích po uzavření smlouvy zůstaly maďarské menšiny.
Magyar ve čtvrtek uvedl, že jsou potřebné dobré vztahy se sousedními zeměmi, což v posledních letech vždy neplatilo, a dialog s nejdůležitějšími spojenci, tedy Visegrádskou skupinou, byl přerušený. Součástí tohoto regionálního uskupení je kromě Maďarska Slovensko, Česko a Polsko.
Podle agentury MTI Magyar také v narážce na Slovensko řekl, že se Maďarsko musí postavit za "spoluobčany, jejichž majetek je stále zabavován na základě Benešových dekretů".
Tuto skutečnost kritizují maďarští představitelé a slovenský prezident Peter Pellegrini se minulý měsíc vyslovil pro nalezení řešení, které bude bránit dalším konfiskacím na základě dekretů, které z londýnského exilu za druhé světové války i po návratu do vlasti vydával tehdejší československý prezident Edvard Beneš. Mimo jiné se týkaly majetkových záležitostí zejména Němců a Maďarů na československém území.
Maďarsko kritizuje také loňskou novelu slovenského trestního zákoníku, na jejímž základě hrozí lidem zpochybňujícím Benešovy dekrety půlroční vězení. Portál Napunk, který je projektem Denníku N pro Maďary na Slovensku, ve čtvrtek napsal, že slovenská policie poprvé zahájila trestní stíhání za zpochybňování dekretů, zatím ale nikoho neobvinila. Případ souvisí s incidentem na lednovém protestu v Bratislavě proti kolektivní vině a novele trestního zákoníku, kde organizátoři rozdávali reflexní vesty s nápisem "Zpochybňuji Benešovy dekrety" v maďarštině a ve slovenštině.
