Máte tetování? Ovlivňuje imunitu i účinnost vakcín, zjistili čeští vědci

Zdraví
11. 12. 2025 10:40
ilustrační foto
ilustrační foto

Tetování může mít podle vědců negativní vliv na imunitu a snižovat účinnost některých vakcín. Výzkum zkoumal tři nejpoužívanější barvy, což jsou černá, červená a zelená. Vědci zjistili, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.

O objevu informovali o zástupci českobudějovického Biologického centra Akademie věd. Vědci zjistili, že inkoust během několika hodin po tetování putuje lymfatickými cévami a ve velkém množství se hromadí v lymfatických uzlinách, kde ho pohlcují imunitní buňky makrofágy.

"Tyto buňky, které běžně odklízejí cizorodé částice jako bakterie, viry či toxiny však pigment nedokážou rozložit. To vede k jejich poškození a buněčné smrti, nejvýrazněji u černých a červených inkoustů," uvedla mluvčí biologického centra Daniela Procházková.

Do výzkumu se zapojilo 12 mezinárodních skupin pod vedením Santiaga Gonzálese ze švýcarského Institutu pro výzkum v biomedicíně. "Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování," uvedl Martin Palus z Biologického centra Akademie věd.

Tetování rovná se zánětu. Při výzkumu tetovali i myši

Tetování podle vědců vyvolává zánětlivou reakci, která má dvě rozpoznatelné fáze. Nejprve dochází k akutnímu zánětu, jenž vrcholí několik hodin po tetování a v prvních dnech postupně odeznívá. Následuje dlouhodobější fáze, v níž zánětlivé procesy a aktivace imunitních buněk v mízních uzlinách přetrvávají nejméně dva měsíce. Pigment v mízních uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také v odebraných vzorcích lidských lymfatických uzlin, a to i mnoho let po tetování.

Studie se věnovala také otázce, zda může tetování ovlivnit účinnost očkování. Výsledky ukazují, že tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek. Důvodem může být podle vědců to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává cizorodé částice a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek.

Autor: ČTK, David GarkischFoto: Pixabay

Další čtení

ilustrační obrázek

Nejtěžší byly první tři dny. V Podolí zachránili dvojčata s brániční kýlou

Zdraví
16. 9. 2026

Když lymfatický systém nestíhá: moderní nutriční podpora může být řešením

Zdraví
12. 9. 2026
ilustrační obrázek

Cukrová vata proti akné? Brněnští vědci vyvinuli nová antibakteriální vlákna

Zdraví
10. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ