České školství se musí připravit na výrazný demografický pokles, který ale nebude ve všech regionech stejný. Odborníci upozorňují, že volné kapacity školek mohou posloužit mladším dětem a obce mohou místo rušení škol více spolupracovat nebo sdílet jejich správu.
Na kvalitu škol mají zásadní vliv jejich zřizovatelé, kteří například vybírají ředitele a vytvářejí podmínky pro učitele. Část z nich se bude muset zabývat i úbytkem dětí. Většinu mateřských a základních škol v Česku zřizují obce, proto jsou pro rozvoj školství důležité komunální volby, řekli dnes novinářům odborníci z organizace Učitel naživo. Obecní volby se konají 9. a 10. října.
V Česku je podle organizace 3519 obcí, které zřizují školu. Zhruba 90 procent z nich zřizuje maximálně dvě školy, více než čtyři školy má asi 100 až 150 obcí.
"Zřizovatelé budou po komunálních volbách v následujících letech řešit několik zásadních změn. V části obcí bude ubývat dětí, některých se dotkne povinné slučování škol a nově nesou také větší odpovědnost za financování jejich provozu. To ale neznamená, že řešením musí být jen zavírání škol nebo škrty," uvedla analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. V některých případech podle ní může pomoci větší spolupráce obcí, sdílení služeb nebo společná správa škol.
Dětí v mateřských školách ubývá a podle odborníků se dá očekávat, že se jejich počet bude snižovat i nadále. Loni se v ČR podle Českého statistického úřadu narodilo zhruba 77.600 dětí, což je nejméně v historii statistického zjišťování sahající do roku 1785. Podle Šrámkové je ale vývoj počtu dětí v Česku nerovnoměrný. Zatímco v některých městech, například v Praze, místa ve školách chybí, v některých menších obcích dětí ubývá.
Podle Šrámkové může být úbytek dětí ve školkách příležitostí ke zkvalitnění předškolního vzdělávání, kapacity se také mohou využít pro mladší děti. Rušení školek by podle ní měla být až poslední možnost. Obce by si podle ní měly udělat demografickou studii, aby měly předpoklad toho, jak se počet dětí v území bude vyvíjet. Tři čtvrtiny obcí nemají radního pro školství ani odbor školství, upozornili odborníci.
Zřizovatelé budou podle Šrámkové také vyhodnocovat nový systém placení nepedagogických pracovníků ve školách a analyzovat, zda potřebuje změny. Nepedagogické pracovníky ve školách, tedy například školníky či kuchařky, platí od letošního roku zřizovatelé, tedy obce a kraje.
Zřizovatelé mohou podle organizace také ovlivnit podmínky pro učitele, do regionu je mohou přilákat například tím, že jim nabídnou dostupné bydlení či podporu dalšího vzdělávání. Pomoci mohou také se zajištěním podpůrných profesí, například školních psychologů. Důležitý je podle nich i výběr ředitele školy. Zřizovatel ředitele jmenuje a odvolává, určuje mu plat, stanovuje výši odměn.
"Ředitele školy bychom měli vybírat podle toho, jestli umí vést lidi, rozvíjet učitele a zlepšovat učení dětí," řekl odborný garant Komunity absolventů Ředitele naživo Petr Karas. Obce podle něj mohou ředitelům pomoci s provozními a administrativními úkony. Nadměrná administrativní zátěž je podle expertů jedním z důvodů, proč se do konkurzů na ředitele hlásí málo uchazečů. Podle České školní inspekce je to v průměru 2,3 uchazeče.
