Téměř devítihodinové veřejné projednání v Dubí na Teplicku ukázalo hlubokou skepsi místních obyvatel k plánované těžbě lithia v Krušných horách. Stovky lidí vyjádřily obavy z hluku, prašnosti a dopadů na vodu i lázeňství. Zatímco zástupci investora a ČEZu akcentují ekonomický přínos a pracovní místa, tamní samosprávy požadují důkladnější záruky. Ministerstvo očekává finální stanovisko k projektu do konce roku.
O těžbě lithia v Krušných horách debatovali lidé v Dubí na Teplicku ve středu do půlnoci se zástupci investora a zpracovateli posudku vlivu záměru na životní prostředí. Ti se skoro devět hodin během veřejného projednání snažili zmírnit obavy místních z hlubinné těžby rud. Závazné stanovisko ministerstva životního prostředí k těžbě a zpracování lithia očekává ČEZ do konce letošního roku. Řekl to dnes Jaroslav Verner, mluvčí skupiny ČEZ, která má většinový podíl v Geometu, jenž je investorem.
Lidé mají obavy z prachu, hluku i problémů s vodou. Dotazy padaly na kompenzace za zhoršení životního prostředí. Zástupci firem a zpracovatele posudku argumentovali bezpečností provozu, dodržováním všech limitů, navrženými kompenzačními opatřeními. Obavy obyvatel z těžby ale trvají.
V sále Lidového domu se jich sešlo několik stovek. Na pořádek dohlížela policie. Policejní mluvčí Ilona Gazdošová řekla, že akce se odehrála v poklidu, bez konfliktů. Zpracovatel posudku nejprve hodinu a půl představoval celý záměr, poté následovala vystoupení zástupců dotčených měst a obcí a veřejnosti. Někteří požadovali přepracování dokumentace.
Starosta Dubí Jiří Kašpar (ODS) uvedl, že město poslalo 73 požadavků. "V minulosti už jsme tu zažili těžby, na Cínovci se těžilo do roku 1990, ve spodku Dubí se těžilo hnědé uhlí. Zmizely části katastru, příroda byla zdevastovaná. Teď, když se začíná vzpamatovávat, přišel další projekt. Město dalo republice mnoho, lidé za to dostali 2000 korun pohřebného. Nedivím se, že se lidé bojí, co bude," uvedl. Obyvatelé se bojí otřesů domů, nákladní dopravy na komunikacích, prašnosti. Občané se ptali na to, co z těžby budou mít, jaké budou kompenzace za zhoršení života v souvislosti s těžbou.
Zástupci Geometu a zpracovatel posudku zdůrazňovali přínos pro region například v podobě nových pracovních míst, kterých má být okolo 2000. Starostové se ale ptali, odkud budou zaměstnanci dojíždět, kde budou bydlet, jak se dotkne těžba lázeňství. Nespokojeni byli také s tím, že na předložení připomínek k materiálu, který má několik tisíc stran, měli 30 dní.
Po veřejném projednání teď bude podle Vernera následovat důkladné posuzování dokumentace EIA, vypořádání obdržených připomínek, tvorba oponentního posudku a příprava závazného stanoviska EIA.
Horní závod bude na Cínovci, odkud bude ruda přepravována štolou nebo závěsným pásovým dopravníkem. S překladištěm se počítá v průmyslovém areálu Dukla, vytěžená ruda se má zpracovávat v prostoru bývalé tepelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku. Dopravovat se do Prunéřova bude po železnici. Zbytkové materiály se mají ukládat v Dolech Nástup Tušimice u Chomutova.
Roční kapacita těžby má být 3,2 milionu tun, roční produkce uhličitanu lithného 37.500 tun. Geomet počítá s investicí ve výši 42 miliard korun.
