Ministerstvo financí dnes v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
Hospodářský růst letos táhnou spotřeba domácností, která by se měla zvýšit o 2,7 procenta, a investice, které vzrostou o 4,7 procenta. Domácí poptávku nicméně podle predikce brzdí zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě. Vývoz sice bude těžit z rostoucího objemu průmyslových zakázek, budou ho ale brzdit obchodní bariéry a výpadky dodávek vstupů.
Domácí poptávka bude hlavním tahounem hospodářského růstu i v příštím roce, když by se spotřeba domácností měla zvýšit o 2,6 procenta a investice o 2,7 procenta. "Saldo zahraničního obchodu by mělo k dynamice HDP i přes zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů nadále přispívat negativně, a to vlivem očekávaného doplňování skladových zásob," uvedlo ministerstvo.
Průměrná inflace by letos podle ministerstva měla být 2,2 procenta, proti dubnové predikci je nižší o 0,3 procentního bodu. Ministerstvo uvedlo, že k pomalejšímu růstu spotřebitelských cen přispívají převedení plateb za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, levnější potraviny a silnější kurz koruny.
Příští rok ministerstvo čeká zrychlení inflace na 2,7 procenta. Přispět by k tomu mělo zdražení elektřiny a plynu či pokračující růst nákladů vlastnického bydlení. Do zvýšení cen se také promítne silný růst mezd.
Ministerstvo financí je v hospodářském výhledu pesimističtější než Česká národní banka (ČNB). Centrální banka letos čeká růst HDP o 2,2 procenta a příští rok zrychlení růstu na 2,7 procenta. Průměrná inflace podle ČNB letos bude asi dvě procenta, příští rok 2,5 procenta.
Mzdy a platy by se podle predikce měly zvyšovat rychleji než inflace, takže bude pokračovat jejich reálný růst. V letošním roce se objem mezd a platů zvýší o 7,8 procenta, příští rok růst zpomalí na 6,2 procenta.
Nezaměstnanost v mezinárodně porovnatelné metodice se letos podle predikce zvýší na tři procenta z loňských 2,8 procenta. Ministerstvo zároveň předpokládá, že v některých profesích bude přetrvávat nedostatek pracovníků. V příštím roce by se měla nezaměstnanost snížit zpět na 2,8 procenta.
Ministerstvo předpokládá, že v letošním roce bude schodek hospodaření vládních institucí 2,7 procenta HDP po loňských 2,1 procenta HDP. K meziročnímu prohloubení schodku přispějí vyšší investice a nižší tempo růstu rozpočtových příjmů. Zpomalilo ho ukončení účinnosti daně z neočekávaných zisků, dočasné snížení spotřební daně na naftu a převedení plateb za obnovitelné zdroje energií ze spotřebitelů na stát. Očekávané saldo veřejných výdajů pro příští rok predikce neuvádí, bude záviset na připravovaném státním rozpočtu.
Srpnová predikce ministerstva financí je klíčová pro přípravu státního rozpočtu na příští rok. Na jejím základě se připravuje odhad daňových příjmů státu. První návrh státního rozpočtu musí ministerstvo předat vládě do konce srpna.
Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z dubnové predikce):
| 2025 | 2026 (predikce) | 2027 (predikce) | |
| Růst HDP | 2,6 | 1,9 (2,1) | 2,4 (2,4) |
| Inflace | 2,5 | 2,2 (2,5) | 2,7 (2,8) |
| Nezaměstnanost (VŠPS) | 2,8 | 3 (2,9) | 2,8 (2,7) |
Zdroj: Ministerstvo financí










