Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že ministerstvo životního prostředí nedokáže spolehlivě prokázat přínos 1,6 miliardy korun, které rozdělilo mezi 182 obcí na lepší hospodaření se srážkovou vodou. Důvodem je nejednotný systém měření dopadů napříč třemi dotačními programy. Chybí také závazná strategie s měřitelnými cíli.
Kvůli nejednotnému systému měření dopadů není možné spolehlivě posoudit přínos dotací, které poskytlo ministerstvo životního prostředí na lepší hospodaření se srážkovou vodou. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz na podporu opatření, která mají pomoci se přizpůsobit změně klimatu při hospodaření se srážkovými vodami. Kontrola se týkala let 2022 až 2024, tedy období bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Kontroloři zamířili na ministerstvo životního prostředí, do Státního fondu životního prostředí a k sedmi vybraným příjemcům dotací.
Dotace ministerstva měly v reakci na víceleté sucho z let 2015 až 2018 zlepšit hospodaření se srážkovými vodami v zastavěných, takzvaných urbanizovaných územích. Ministerstvo rozdělilo 1,6 miliardy korun mezi 182 obcí, což jsou tři procenta z celkového počtu obcí v tuzemsku, píše ve zprávě kontrolního úřadu.
"NKÚ prověřil, do jaké míry přispěly dotace k lepšímu hospodaření se srážkovými vodami, a konstatuje, že kvůli nejednotnému systému měření dopadů a efektů jsou výsledky podpory z dotačních programů nesrovnatelné. V důsledku toho nelze spolehlivě posoudit přínosy poskytnuté podpory," zjistil NKÚ.
Domácnosti podle zjištění měly jen malý zájem o dotace na zadržování dešťové vody a na výstavbu zelených střech. V ní podle NKÚ Česko zaostává za Rakouskem a Německem. Zatímco celková podpora programu Nová zelená úsporám představovala 15,7 miliardy korun, šlo na akumulační nádrže nebo zelené střechy rodinných a bytových domů asi 168 milionů korun. To je asi jedno procento z celkové dotace, uvedl NKÚ. Dodal, že v letech 2021 až 2024 vzniklo v tuzemsku 1,6 milionu metrů čtverečních zelených ploch. Z toho osm procent podpořily peníze z programu Nová zelená úsporám, což podle NKÚ odpovídá nízkému zájmu žadatelů.
Kontrolní úřad uvedl, že ministerstvo už v roce 2019 vypracovalo studii o hospodaření se srážkovými vodami. V ní doporučilo opatření, ale nestanovilo měřitelné cíle, termíny ani odpovědnost za plnění úkolů.
"Studie není pro žádného z aktérů závazná. Strategický dokument o hospodaření se srážkovými vodami dosud MŽP nezpracovalo. Ve třech dotačních programech kontrolovaných Nejvyšším kontrolním úřadem nastavilo ministerstvo tři různé soustavy ukazatelů pro vyhodnocování efektů podpory. Kvůli tomuto nejednotnému systému měření dopadů nelze přínosy poskytnuté podpory spolehlivě posoudit," shrnul NKÚ.
