Děti s vyšším stupněm podpůrných opatření by školy podle návrhu Motoristů nemusely vždy přijmout. Odborníci varují před porušením ústavních práv a upozorňují, že přesouvání žáků do speciálních škol by navíc mohlo výrazně prodražit jejich vzdělávání.
Dát řediteli školy možnost odmítnout děti, které mají doporučené podpůrné opatření z poradny, by bylo protiprávní. Shodli se na tom oslovení Karel Gargulák z PAQ Research a Lenka Felcmanová z organizace SOFA. Provést podle nich nejdou i další opatření, která Motoristé k novele o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga navrhli. Některé návrhy jsou podle Garguláka naopak k debatě a mohou být pro systém smysluplné.
Novela ministerstva školství by měla přinést změnu financování a profesionalizaci asistentů pedagoga v základních školách, v pondělí o ní jednala koaliční rada. Pokud koalice nenalezne na novele shodu, SPD a Motoristé budou zodpovědní za pokračování systému, který nikomu nevyhovuje, uvedl po jednání ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Novela podle Plagy směřuje k vyšší kvalitě podpůrné činnosti ve školách, stabilitě a předvídatelnosti pro všechny žáky, ne jen ty se speciálními vzdělávacími potřebami. Nový systém by měl také zastropovat počet asistentů pedagoga. Diskusi nad novelou vláda minulý týden přerušila.
"Některé návrhy Motoristů jsou k debatě a mohou být pro systém smysluplné, ať již jde například o přímější řízení poradenství ze strany státu nebo navyšování kapacit psychologů, speciálních pedagogů, omezování kapacit víceletých gymnázií," uvedl Gargulák. Jiná opatření, jako dát řediteli školy možnost využít peníze na asistenty pedagoga na jiná inkluzivní opatření, realizovat nelze, shodl se s Felcmanovou. Naopak Jan Vöröš Mušuta z EDUinu by rozšíření flexibility podpořil s podmínkou, že škola doloží, jak náhradní řešení naplní potřeby dítěte.
Podle Mušuty je proveditelné například převedení poraden pod stát, ačkoliv přínos takového opatření není samozřejmý. Smysluplné podle něj může být i navyšování kapacit logopedických tříd či vytváření tříd pro děti bez znalosti češtiny. Naopak krizové a diagnostické třídy, kam by šlo na omezenou dobu přesunout dítě, které by nebylo v běžné třídě zvladatelné, jsou podle Mušuty neproveditelné.
Motoristé mimo jiné navrhují, aby současná novela umožnila řediteli školy nepřijmout dítě, které má čtvrtý nebo pátý stupeň podpůrných opatření, pokud dospěje k závěru, že škola není schopna ani při zajištění dostupných a přiměřených úprav zajistit jeho vzdělávání. Podpůrná opatření se dělí do pěti stupňů. Opatření druhého až pátého stupně se poskytují na základě doporučení školského poradenského zařízení.
Podle Felcmanové je takový návrh v rozporu s ústavou a dalšími zákony. Pátý stupeň podpůrných opatření má podle ní ze zhruba milionu dětí v ZŠ asi 45 dětí. Jsou to například nevidomé děti nebo děti s těžkým tělesným postižením.
Podle Garguláka by opatření šlo proti smyslu práva na vzdělávání. Každé dítě, které nemá trvale sníženou inteligenci v důsledku organického poškození mozku a zvládne vzdělávání v běžné škole, má právo v ní být, uvedl.
Motoristé předložili také několik požadavků na další změny, které by podle dokumentu mělo ministerstvo školství předložit v návrhu další novely do dubna příštího roku. Jedná se například o převedení poraden pod stát, nyní je zřizují kraje. Chtějí také, aby měl ředitel možnost odmítnout dítě s podpůrným opatřením prvního až třetího stupně v závislosti na tom, jaká je kombinace dětí ve třídě.
Vytlačování dětí, které kognitivně mají šanci zvládnout běžnou školu, je podle Garguláka protiprávní a neefektivní. Poukázal na to, že vzdělávání ve speciálním školství je třikrát dražší.
Další změnou by podle Motoristů do budoucna měla být možnost vyloučit dítě ze vzdělávání až na 30 dnů a nařídit rodiči, aby s ním byl doma, vyplývá z materiálu. To podle Felcmanové není legislativně proveditelné. "Návrh Motoristů ve více bodech zjevně nepromyšleně přenáší kompetence orgánů sociálně-právní ochrany dětí na ředitele škol," uvedla. Návrh by odmítl i Mušuta, měsíční pobyt doma podle něj neřeší příčinu chování a může prohloubit vzdělávací i vztahové problémy.
Gargulák zdůraznil, že stále existuje systém speciálního školství, kterému ve velkých městech chybí kapacity. Slouží pro děti s mentální retardací, děti s hlubším autismem nebo například děti s kombinovanými vadami. Problémem podle něj je, že kraje neumí s kapacitami speciálních škol a speciálních tříd pracovat.
