Zadýchávání při chůzi do schodů nebo nevysvětlitelnou únavu lidé často přisuzují věku, ve skutečnosti však může jít o plíživě se uzavírající srdeční tepnu. Moderní medicína si dnes dokáže poradit i se zdánlivě neřešitelnými případy chronických uzávěrů, které pacienty léta omezovaly v běžném životě.
Akutních infarktů, které lékaři řeší katetrizačními zákroky, postupně ubývá, naopak přibývá starších pacientů se složitějším a dlouhodobým postižením srdečních tepen. Novinářům to dnes řekl kardiolog Vojtěch Novotný z pardubického Kardiologického centra AGEL. Lékaři už podle něj operovali i tepny, které byly neprůchodné 20 let. Centrum ročně provede zhruba 3000 až 3500 operací na dvou katetrizačních sálech. Z toho je asi 1300 až 1500 zákroků, při nichž lékaři tepny zprůchodňují nebo jinak ošetřují.
"Trošku ubývá typických akutních infarktů. Naopak přibývá výkonů u starších pacientů, kteří už prodělali třeba první infarkt, mají stenty nebo bypassy. Jejich tepny jsou pak difuzně postižené, takže tam není jedno zúžené místo, ale spíš taková spleť různých zúžení," popsal Novotný.
Pardubické pracoviště se specializuje také na léčbu dlouhodobě neprůchodných věnčitých tepen. "U pacientů dojde většinou k postupnému uzávěru tepny. Oni to třeba nemusí vnímat nějak dramaticky, ale spíš tak plíživě. Pak se dostanou na vyšetření, zjistí se, že mají třeba jednu nebo víc tepen zavřených," řekl Novotný.
Zprůchodnění chronicky uzavřených tepen je podle Novotného technicky složité. Výkon průměrně trvá hodinu a půl až dvě hodiny, ve výjimečných případech může trvat až čtyři hodiny. "My se třeba musíme nejdřív tím ucpaným místem doslova prokutat, protože tam je tkáň ztvrdlá," řekl lékař. Kromě běžných nástrojů proto využívají pokročilé techniky a někdy postupují k ucpanému místu z obou stran.
Podle Novotného se pardubickému týmu daří zprůchodnit zhruba 90 procent dlouhodobě neprůchodných srdečních tepen. Úspěšnost ale závisí na konkrétním nálezu.
Nejčastějším příznakem problémů s průchodností srdečních tepen je, že se člověk zadýchá při činnostech, při kterých se dřív nezadýchával. "Jak to jde plíživě, tak si na to lidi často zvyknou. Hlavně se projevuje dušnost, bolest na hrudi při námaze, nevýkonnost," řekl kardiolog.
Dušnost a zhoršené dýchání trápily i Milenu Štěrbovou z Pardubic, která měla problémy i v klidu a v noci nemohla spát vleže. Obtíže se postupně zhoršovaly a omezovaly ji také při běžném pohybu, například při chůzi do schodů. Kvůli dvěma ucpaným tepnám podstoupila dva zákroky, díky kterým se mohla vrátit k běžným aktivitám. "Už nemusím při spaní sedět. Chodím normálně do schodů, s kamarádkou bereme hůlky a skutečně chodíme dost pěšky," řekla osmdesátiletá žena.
Kromě léčby dlouhodobě neprůchodných tepen se kardiolog Novotný zaměřuje také na složité katetrizační zákroky u pacientů s vysokým rizikem. "Týká se to jak pacientů, kteří třeba nemůžou podstoupit operaci srdce, takzvaný bypass, protože je to prostě pro ně příliš rizikové a tu operaci by nepřežili," uvedl Novotný.
