Čtení, křížovky, procházky nebo setkávání s přáteli – zhoršující se zrak může seniory postupně připravit o aktivity, které zaměstnávají také jejich mozek. Včasná léčba šedého zákalu podle odborníků pomáhá zachovat samostatnost a může mít význam i pro kognitivní zdraví.
Ranní káva nad novinami, odpolední luštění křížovek nebo víkendová cesta za vnoučaty. Drobné radosti běžných dnů považujeme za samozřejmost – dokud nás o ně nezačne obírat slábnoucí zrak. Neurologové i oftalmologové upozorňují, že zrak je zásadní stimul pro náš mozek. Když svět kolem nás začne šednout, ztrácí své tempo i mysl. 1. října si připomínáme Mezinárodní den seniorů a to je ideální příležitost podívat se na zdraví našich očí i mozku ze zcela nového úhlu.
Šedý zákal, při němž svět postupně ztrácí svou ostrost i barvy, přichází často plíživě, po malých krůčcích. Lidé přestanou luštit sudoku, protože jim drobná čísla splývají, večer přestanou chodit ven, protože si v šeru už nejsou jistí a nevidí dobře na obrubník. Stále více omezují jízdu autem. A po čase s překvapením zjistí, že raději zůstávají zavření doma. Právě 1. října, kdy si připomínáme Mezinárodní den seniorů, se tradičně mluví o fyzickém pohybu, procvičování paměti a o tom, jak si ve stáří udržet aktivní společenský život. To by bez zraku šlo jen obtížně. Neurologové i oftalmologové upozorňují, že když zrak slábne, mozek dostává méně podnětů. Neléčený šedý zákal proto patří mezi významné rizikové faktory pro rozvoj demence.
Mozek potřebuje podněty, které mu dodávají oči
Zrak je pro mozek zcela zásadním zdrojem informací o okolním světě. Neuroložka MUDr. Helena Hyclová vysvětluje, co se stane, když těchto podnětů ubude: „Zrak je důležitým smyslem, který významně stimuluje mozek. Pokud je zrak oslabený, pak mozek přijímá méně podnětů, což může vést k jeho nevyužívání a následnému úpadku některých funkcí, včetně paměti a pozornosti. Lidé se zhoršeným zrakem často omezují činnosti jako čtení, psaní, sledování televize nebo setkávání s ostatními. To vede k oslabení mozkové stimulace a ke společenské izolaci. A právě osamělost, sociální vyloučení a pasivita jsou rizikovými faktory pro kognitivní úpadek i rozvoj demence.“
Tento problém se přitom týká stále většího počtu rodin. Podle oficiálních dat Národního zdravotnického informačního portálu má v České republice některou z forem demence přibližně 150 tisíc lidí. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem zůstává věk – ve věkové skupině od 65 do 70 let trpí demencí přibližně 5 lidí z tisíce, avšak po devadesátce už je to 300 lidí z tisíce. Celosvětový rozměr je ještě mrazivější: Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v roce 2021 žilo s demencí 57 milionů lidí na celém světě.
Propojení mezi očima a mozkem je i přímo anatomické. „Přímý neurologický vliv spočívá v tom, že zraková kůra a mozkové dráhy mohou degenerovat u lidí s demencí. Zvláště významné jsou změny v oční sítnici, které mohou korelovat s tíží demence. Zhoršený zrak by neměl být vnímán jen jako samostatný problém, ale jako faktor ovlivňující celý mozek a kognitivní funkce,“ doplňuje Hyclová.
Když se svět smrkne na čtyři stěny pokoje
Pro mnoho seniorů představuje vlastní automobil synonymum svobody, nezávislosti a živého spojení s rodinou, přáteli, divadlem či klubem. Když ale přestanou bezpečně rozeznávat dopravní značky, chodce a cyklisty, nezbývá jim než odložit klíčky – a s nimi bohužel často odloží i velkou část svého dosavadního společenského života. „Zhoršený zrak vede ke ztrátě samostatnosti, vyhýbání se společenským kontaktům, obavám z pohybu a snížení aktivity. Vede tak k omezení sociálních kontaktů, jež má za následek smutek a depresi. Chronický stres a sociální vyloučení zvyšuje riziko demence. Starší dospělí se zrakovým postižením mají 2–3× vyšší riziko sociální izolace a deprese,“ varuje neuroložka MUDr. Helena Hyclová.
Horší zrak navíc také bezprostředně ohrožuje každodenní bezpečnost doma i na procházce. „Když člověk hůř vidí, nevšimne si schodu nebo jiné nerovnosti na zemi. Snadno klopýtne, spadne a mnohem hůře se mu hojí zlomeniny. Zejména v případě zlomenin kyčelních kloubů, které pacienta připoutají na lůžko, nejednou následuje do půl roku zápal plic a stav, který je jen obtížně léčitelný,“ upozorňuje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.
Šedý zákal lze vyřešit – a to jednou provždy
Zatímco onemocnění jako glaukom nebo diabetická retinopatie mění vidění nevratně, šedý zákal (kataraktu) lze dnes vyléčit zcela úspěšně a natrvalo. Moderní chirurgický zákrok spočívá v tom, že lékař vymění zakalenou lidskou oční čočku za novou, umělou. „Ve věkové skupině nad 65 let je odstranění šedého zákalu nejčastějším chirurgickým zákrokem. Volbou vhodného typu čočky lze současně odstranit krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.
Lékaři z praxe potvrzují, že lidé po operaci doslova mentálně ožívají. Znovu se nadšeně vracejí ke čtení, bez potíží sledují oblíbené pořady a s radostí pozorují všechno, co se kolem nich děje. Nejčastěji pacienti podstupují tento zákrok kolem 75 let, výjimkou však nejsou ani podstatně vyšší ročníky – na klinikách NeoVize úspěšně operovali i pacienta, kterému bylo úctyhodných 95 let.
Tradiční přežitý názor, že šedý zákal musí před zákrokem nejprve takzvaně „dozrát“, už v moderní medicíně dávno neplatí. „Pokud oční specialista doporučí operaci, rozhodně je vhodné o ní uvažovat, i z hlediska prevence kognitivního úpadku. Výzkumy ukazují, že operace šedého zákalu může vést nejen k lepšímu vidění, ale také ke zlepšení paměti, pozornosti a orientace,“ zdůrazňuje doktorka Hyclová.
Jako důkaz uvádí rozsáhlou americkou studii, kterou v roce 2021 publikoval prestižní odborný časopis JAMA Internal Medicine. Vědci v ní dlouhodobě sledovali více než tři tisíce lidí starších 65 let. U těch pacientů, kteří podstoupili operaci šedého zákalu, bylo riziko rozvoje demence zhruba o 30 % nižší. „Zlepšené vidění podporuje návrat k aktivitám (čtení, pohyb v přírodě, chození do společnosti, socializace), což chrání mozek,“ dodává neuroložka.
Operace je v současnosti rutinní, velmi šetrný a rychlý proces. Na klinikách NeoVize ji lze provést mimo jiné s pomocí špičkového femtosekundového laseru LenSx. Ten s absolutní přesností vytvoří jemný vstup do oka, otevře přední pouzdro čočky a rozmělní ji. Chirurg pak zakalenou čočku odstraní a nahradí ji novou umělou čočkou. „Laser LenSx je podle výzkumů až desetkrát přesnější než člověk a přizpůsobí se na míru každému oku,“ doplňuje primářka Valešová.
Oční kontrola jednou za rok: Malý krok pro oči, velký skok pro mysl
Odborníci doporučují, aby všichni senioři absolvovali preventivní prohlídku u očního lékaře minimálně jednou ročně. „Důležitý je včasný záchyt zrakových vad jako je šedý zákal, glaukom, makulární degenerace či diabetická retinopatie, protože tyto stavy lze léčit nebo alespoň zpomalit jejich průběh. To vede ke zlepšení kvality života a prodloužení samostatnosti, což má pozitivní dopad na kognitivní funkce, náladu i sociální fungování,“ přibližuje doktorka Hyclová.
U lidí, kteří trpí cukrovkou, onemocněním srdce a cév nebo mají demenci v rodinné anamnéze, by měla být péče o zrak automatickou součástí širší preventivní péče. Pokud jste si všimli, že některý z vašich blízkých v seniorním věku přestává luštit křížovky nebo už večer zčistajasna odmítá sedat za volant, neváhejte a jemně se jich zeptejte na důvod. Příčinou totiž může být zdravotní důvod, který se dá u očního lékaře snadno vyřešit.
