V německém Výmaru se mýval severní dostává z lesa až na talíř. Restaurace Lindeneck tam uspořádala pro 15 durynských myslivců kuchařský kurz, během kterého připravovali mývalí stehýnka s brusinkovou omáčkou a červeným vínem, knedlíky a červeným zelím, napsala agentura DPA. Cílem podobných kurzů je podle Durynského ekologického loveckého spolku odbourat předsudky vůči konzumaci mývalího masa a ukázat, že ulovené invazivní zvíře lze smysluplně využít. Mýval severní pochází ze Severní Ameriky a v Německu se výrazně rozšířil, protože ve středoevropské přírodě prakticky nemá přirozené nepřátele. Příprava jeho masa ale není bez komplikací – před konzumací musí mimo jiné projít veterinárními testy na svalovce a platí pro něj specifická pravidla.
První sousto bývá těžší
"Chutná to skvěle, je to jemné jako máslo a má to jedinečnou chuť," pochvaloval si jeden z myslivců. Mnozí se k prvnímu soustu musejí trošku přemáhat, když ale mývalí maso ochutnají, pochvalují si, jak chutná, řekla Julia Blochová z vedení Durynského ekologického loveckého spolku.
Spolek kurzy vaření pořádá společně s odborníky z oboru gastronomie. Jejich cílem je bourat předsudky týkající se konzumace mývalího masa a udržitelné využívání ulovených zvířat. K ekologicky zaměřenému lovu totiž patří také smysluplné využití zvířete.
Invazivní druh bez přirozených nepřátel
Mýval severní pochází ze Severní Ameriky a v Německu jde o invazivní druh. Vzhledem k tomu, že ve středoevropské přírodě prakticky nemá přirozené nepřátele, se velmi rozšířil.
Nápad vznikl u vody
Na nápad zařadit na menu pokrmy z mývalího masa přišel před asi dvěma lety kuchař Steffen Haasengier. Když byl na rybách, objevil se blízko něho mýval. Coby kuchař se zamýšlel nad tím, jak asi chutná jeho maso, a kamaráda myslivce poprosil, aby mu nějakého uloveného mývala přenechal. "Byl jsem nadšený," říká Haasengier, který je běžně vegetarián.
Mývalí stehýnka je podle něho nejlepší podusit, další části lze péct, grilovat nebo použít do guláše. Podle Hassengiera se k tomuto masu nejlépe hodí aromatické koření, jako je rozmarýn, tymián, paprika, česnek a cibule. Jako přílohu doporučuje knedlíky nebo brambory.
Maso získává od kamaráda myslivce. Musí ale projít testy na svalovce. Blochová říká, že právní a veterinární postupy týkající se mývalího masa nejsou jednoduché. Na rozdíl třeba od kanců nebo jezevců nesmějí myslivci vzorky odebírat sami. Celé ulovené zvíře je třeba za dodržení chladicího řetězce nutné dodat do veterinární laboratoře a pak zase vyzvednout, popsala Blochová.
