Nejméně 43 vlků žilo podle posledního monitoringu na Šumavě a v Bavorském lese. Šelmy pomáhají regulovat jelení populaci, a myslivci tak výrazně omezili odstřel. Zatímco dříve ulovili ročně tisíc jelenů, loni jich bylo jen 400.
Na Šumavě a v německém Bavorském lese žilo loni nejméně 43 vlků. Údaj vychází z monitoringu v projektu, na němž se podíleli vědci a zástupci národních parků Šumava a Bavorský les. Počet vlků v regionu stále stoupá. Řekl to mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Ve vlčím roce 2024/2025 na sledovaném území o rozloze přibližně 2000 kilometrů čtverečních zjistil monitoring 38 vlků v 11 teritoriích a dalších pět samostatně se pohybujících jedinců. "Zvláště podrobné poznatky jsme získali díky 11 vlkům, kteří byli na české straně do konce roku 2025 vybaveni GPS vysílači," uvedl Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.
Vědci z trusu vlků získávali také informaci o skladbě potravy. Největší podíl tvoří spárkatá zvěř, což jsou například jeleni a srnci. "Zajímavé je, že roste podíl bobra. Zatímco v minulosti tvořil jedno procento potravy vlka, nyní se pohybuje kolem tří až čtyř procent," uvedl Dvořák. Nárůst souvisí s častějším výskytem bobra v přírodě. Přibližně procento potravy vlka tvoří hospodářská zvířata.
Vyšší počet vlků na Šumavě a v Bavorském lese mění i některé myslivecké postupy. Zatímco v minulosti myslivci za rok odlovili 1000 jelenů, loni to byly jen 400. "Dalších zhruba 500 se stalo kořistí vlka. Znamená to, že ekosystém se dokáže více sám regulovat. A samozřejmě ideální stav by byl, pokud by myslivci nemuseli odlovit žádného jelena," řekl Dvořák.
Vlci tak pomáhají bránit možnému přemnožení jelena, který způsobuje škody na stromech. "V posledních letech obecně ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v oblastech s vysokou rekreační zátěží," uvedl Marco Heurich, který za projekt odpovídá v národním parku Bavorský les.
