Tetřívek obecný z Krkonoš zatím nemizí. Po desetiletích prudkého poklesu se početnost jeho populace v posledních třech letech stabilizovala. Odborníci letos napočítali 53 tokajících kohoutků a mluví o důvodu k opatrnému optimismu.
Populace kriticky ohroženého tetřívka obecného v Krkonoších po desetiletích výrazného úbytku v posledních třech letech početně stagnuje. Je to povzbudivý signál pro pokračování v dlouhodobé péči, protože krkonošská populace tetřívků má šanci na přežití, řekl dnes mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Jarní sčítání zaznamenalo 53 tokajících kohoutků, o tři méně než při posledním sčítání před třemi lety, kdy odborníci napočítali 56 samců.
"Výsledek letošního sčítání nám dává důvod k opatrnému optimismu, ale zdaleka to neznamená, že máme vyhráno. Naděje, že tetřívek obecný v Krkonoších přežije, je stále reálná, nevíme však, kolik zbývá času," sdělila zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.
Nejzávažnějším ohrožujícím faktorem je izolace krkonošsko-jizerskohorské populace, která může způsobit její rychlý genetický kolaps. Krkonošsko-jizerskohorská populace je podle odborníků jednou z posledních populací tetřívka v Česku, která má šanci dlouhodobě přežít v životaschopné podobě.
"Tetřívek obecný je ikonickým ptákem Krkonoš. Patří zároveň mezi nejviditelněji ohrožené živočichy našeho národního parku. Musíme proto udělat maximum pro to, abychom o něj v budoucnu nepřišli," řekl ředitel Správy KRNAP Petr Moravec.
Tetřívků v Krkonoších v minulosti výrazně ubylo. V roce 2001 odborníci při sčítání zaznamenali 135 tokajících kohoutků, v roce 2017 pouze 74. "Dlouhodobým problémem je především úbytek vhodných stanovišť a rušení člověkem. Tetřívek vyhledává otevřenou či rozvolněnou krajinu s mozaikou mladých porostů, rašelinišť a dalších nezarostlých ploch," sdělil Drahný.
Právě tam podle něj nastala v posledních desetiletích významná změna. Imisemi poškozené lesy a rozsáhlé otevřené plochy, které tetřívkům poskytovaly vhodné prostředí, postupně zarostly novým lesem. Správa KRNAP proto na vybraných místech vytváří v porostech nové otevřené plochy. "V posledních letech vzniklo přes 20 tetřívčích ploch o velikosti přibližně jeden až dva hektary, které poskytují tetřívkům prostor pro tok, potravní nabídku i úkryt," uvedl Drahný.
Kromě dostatku vhodných biotopů je pro tetřívka podle odborníků zásadní také klid. Citlivý je především v zimě, kdy přežívá v energeticky náročných podmínkách, a na jaře při toku. Proto Správa KRNAP dlouhodobě chrání nejcennější oblasti jako klidová území. Na místech s výskytem tetřívka zároveň platí omezení dopravy v časných ranních a pozdních večerních hodinách, tedy v době, kdy jsou ptáci nejaktivnější. Zároveň turistické cesty, které vedou přes tokaniště, jsou veřejnosti uzavřené od 15. března do 31. května. Správa KRNAP se intenzivně věnuje také osvětě.
Letošní výsledek sčítání vychází z tradičního jarního sčítání v době tetřívčího toku. V jeden den vyrážejí do terénu odborníci Správy KRNAP a na sledovaných místech zaznamenávají zvuky tokajících kohoutků.
