Nejinovativnější zemí EU je Švédsko, následované Dánskem, Nizozemskem a Finskem. Česku patří stejně jako loni 19. místo. Posledními z 27 členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise hodnotící výkonnost výzkumu a inovací. Česko je navíc zemí, která si meziročně pohoršila.
"Patříme mezi několik převážně východoevropských zemí, jejichž inovační výkonnost je nižší než v roce 2019. Nejen, že EU v tomto směru nedoháníme, ale v posledních letech se naopak odstup dále prohlubuje. Kritická situace ale nechává stát klidným,“ komentoval letošní výsledky David Kotris, ředitel společnosti enovation, která se věnuje dotačnímu poradenství.
V ČR podle něj přetrvávají dlouhodobé strukturální bariéry. Přetrvává zde nízká produktivita práce, extrémně nedostupný rizikový kapitál a malý podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. To vše se odráží v nižších investicích do inovací. A rovněž podpora státu je absolutně nedostatečná, dodal.
V některých dílčích kategoriích přitom ČR patří mezi špičku EU. "Nejsilnější konkurenční výhodou ČR zůstává výrobně orientovaná ekonomika s vysokou technologickou náročností. Silnou stránkou je rovněž spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky a zvyšující se podíl zahraničních doktorandů, což potvrzuje relativně kvalitní výzkumné zázemí. Významný pokrok byl zaznamenán v oblasti digitalizace podniků,“ upozornil ředitel sekce regionálních zastoupení Svazu průmyslu a obchodu Petr Holica.
Významný pokrok zaznamenalo Česko také v digitalizaci podniků. Od roku 2019 vzrostlo využívání cloudových technologií o téměř 120 procent, výrazně se zvýšila dostupnost vysokorychlostního internetu i digitální kompetence obyvatel. Tyto výsledky souvisejí s investicemi financovanými z Národního plánu obnovy, který vyčlenil 22 procent prostředků na digitální transformaci.
Pomalé inovační procesy a nedostatečná podpora jak ze strany státu, tak i soukromých investorů dlouhodobě sráží pozici EU. Její inovační výkonnost se sice za posledních sedm let stabilně zlepšuje a všechny země zvyšují svou inovační schopnost. Rozdíly jsou však obrovské.
To potvrdil i poslední rok, kdy si meziročně polepšilo jen 15 evropských zemí. Nejvýraznější zlepšení vykázaly Malta a Itálie. Z 12 propadlíků jsou na tom nejhůře Finsko, které ale oslabilo z velmi vysokých úrovní, a právě ČR. Ta nadále zaostává a v evropském srovnání patří do druhé nejnižší skupiny zemí označených jako mírní inovátoři. Je zde například ve společnosti Itálie, Portugalska, Litvy, Řecka či Maďarska.
European Innovation Scoreboard (EIS) je každoroční odborná zpráva Evropské komise, která přináší hodnocení výkonnosti výzkumu a inovací v zemích EU. Umožňuje identifikovat silné a slabé stránky národních inovačních systémů a pomáhá formulovat cílené politiky a opatření. Sleduje více než třicet indikátorů, seskupených do čtyř dimenzí. Jde o rámcové podmínky, financování, inovační aktivity a dopady.
