Nejvyšší soud definitivně potvrdil podmíněný trest pro někdejšího disidenta Pavla Křivku za veřejné nošení mikiny se symbolem „Z“. Podle justice nejde o svobodu projevu, ale o nepřípustné schvalování ruské agrese na Ukrajině. Soud zdůraznil, že pro naplnění skutkové podstaty trestného činu není rozhodující oficiální seznam zakázaných symbolů, ale jejich jednoznačný význam v daném společenském kontextu.
Nejvyšší soud (NS) potvrdil podmíněný trest za veřejné nošení symbolu Z spojovaného s ruskou agresí na Ukrajině. Botanik a někdejší disident Pavel Křivka chodil v dubnu 2024 po pardubické třídě Míru v černé mikině s bílým písmenem Z na hrudi a menším nápisem Za vítězství v ruštině. Podle obžaloby veřejně schvaloval zločin proti míru. Pardubické soudy mu uložily šest měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky. NS Křivkovo dovolání odmítl, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil.
"Svoboda projevu patří k základním právům demokratické společnosti, má však své meze. Veřejná podpora či schvalování nejzávažnějších mezinárodních zločinů podle NS překračují hranice projevu, kterému náleží plná ústavní ochrana," uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
Trestní odpovědnost není podle NS podmíněna tím, že pachatel pronáší proslovy, vystupuje na veřejném shromáždění nebo se snaží někoho přesvědčovat. Pokud je význam projevu jednoznačný, může skutkovou podstatu trestného činu naplnit i veřejná prezentace konkrétních symbolů.
Soud odmítl argument, že použitá symbolika není obsažena v žádném oficiálním seznamu zakázaných motivů. Podle NS je rozhodující skutečný význam symbolů v konkrétním společenském kontextu. Navíc nešlo o samotné písmeno Z, ale o kombinaci několika motivů, jejichž společné vyznění podle soudu nepřipouštělo jiný rozumný výklad než podporu ruské agrese.
Při posuzování subjektivní stránky trestného činu přihlédl NS také k osobě obviněného. Zdůraznil, že jde o vysokoškolsky vzdělaného člověka s dlouhodobou zkušeností z veřejného a politického života, který se navíc opakovaně vyjadřoval k otázkám souvisejícím s Ruskem a Ukrajinou. Musel tedy znát význam použitých symbolů.
Podle obžaloby nosil Křivka mikinu záměrně jako "oděv válečného štváče". Pokoušel se tak iniciovat nenávist vůči Ukrajině a Ukrajincům. Křivkův advokát hájil klienta tvrzením, že nosit oblečení, které se mu líbí, není v rozporu se zákony.
Na začátku invaze v únoru 2022 bílé písmeno Z figurovalo na ruských tancích, obrněných vozidlech a další vojenské technice. Šlo zřejmě o taktické označení jednotek nebo směru postupu, které pomáhalo rozlišovat vlastní techniku na bojišti. Krátce po zahájení invaze se však písmeno Z stalo propagandistickým a politickým symbolem, který se v Rusku objevoval na billboardech, oblečení, veřejných akcích i sociálních sítích.
Křivka byl v 80. letech minulého století odsouzen za podvracení republiky, a to kvůli parodické variaci na Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby. Kritizoval také nedostatečnou ochranu životního prostředí v době vlády komunistické strany. Po roce 1989 se usiloval o vstup do politiky. Vedl například krajskou kandidátku Zelených. Později kandidoval za subjekty kolem Jany Bobošíkové, Stranu práv občanů nebo Alianci národních sil.
