Festival Kus: Česka už dvanáct let zaplňuje mezeru na německém kulturním trhu a představuje současnou českou dramatiku berlínskému publiku. Naposledy v divadle Volksbühne uvedl tragikomedii Ofélie OnlyFans mladého autora Tomáše Ráliše. Přehlídka, za níž stojí divadelní vědkyně Barbora Schnelle, navzdory velkému diváckému zájmu aktuálně bojuje s nedostatkem financí po zrušení klíčového dotačního programu.
Už 12 let festival Kus: Česka seznamuje německé publikum se současným českým divadlem. Naposledy takto divákům v berlínském divadle Volksbühne představil hru mladého českého dramatika a režiséra Tomáše Ráliše Ofélie OnlyFans, kterou do němčiny přeložila Maira Neubertová. Ráliš, který se scénického čtení v Berlíně zúčastnil, řekl, že vnímá překlady svých her jako další součást svého psaní a často jsou pro něj i podnětem k tomu, aby původní text revidoval.
Festival Kus: Česka (Ein Stück: Tschechien) vznikl v roce 2014. "Zjistila jsem, že v Německu není vůbec žádné povědomí o současném českém divadle," vysvětlila důvod vzniku přehlídky její pořadatelka, divadelní vědkyně a překladatelka Barbora Schnelle, která pochází z Česka. Němečtí dramaturgové podle ní znají nanejvýš Václava Havla a Pavla Kohouta a z mladších autorů někteří ještě Jaroslava Rudiše. Tam ale jejich vědomosti o novém českém divadle končí.
V neděli festival divákům berlínské Volksbühne představil Rálišovu tragikomedii Ofélia OnlyFans, která měla v Česku premiéru před rokem v Divadle Komedie. Ráliš pro ni našel inspiraci v klasické hře Williama Shakespeara Hamlet, do popředí ale postavil Ofélii a její rodinu.
"Chtěl jsem vystavět Ofélii ne jako oběť Hamleta, ale jako velkou heroinu, která posouvá děj, která je ta akční figura," uvedl dramatik. Hra se navíc soustředí místo na Hamleta na Oféliinu rodinu a tematizuje mezigenerační konflikt včetně rozdílů v pohledu na virtuální svět a prožívání vlastní sexuality v něm.
"Překlady vnímám jako hrozně cennou součást dramaturgie a dalšího psaní a mám radost, když se v překladu povede něco, co v češtině není možné," řekl Ráliš po zhlédnutí scénického čtení své hry v němčině. Podle něj se přitom stává, že překladatelka narazí ve hře na něco, co ho přiměje k zamyšlení a k tomu, že se vrátí k původní verzi. "Někdy se pak vracím ještě k české verzi a reviduji ji na základě překladů," uvedl.
Dvorní překladatelkou Rálišových her do němčiny je Maira Neubertová, která studuje slavistiku na Humboldtově univerzitě v Berlíně a věnuje se právě současnému českému divadlu. "Je to už třetí Tomášova hra, kterou jsem překládala, a mám proto pocit, že už trochu vím, kam míří, rozumím jeho jazykovému humoru," řekla Neubertová, která se podílela i na realizaci scénického čtení. Mimořádně zábavné je pak podle ní překládat hrubá slova a hledat pro ně vhodné alternativy v němčině. "Nejde přitom najít úplně přesný překlad, jde spíše o pocit," řekla. Specifikem překladu dramat je pak podle ní to, že je nutné myslet na srozumitelnost pro diváka, ale i na herce, kterým by se měly věty dobře vyslovovat.
Divadelní festival Kus: Česka podle pořadatelky Barbory Schnelle navzdory dlouhé tradici stejně jako řada dalších festivalů a kulturních akcí v německé metropoli bojuje v poslední době s nedostatkem finanční podpory. "Letos poprvé nás nefinancoval berlínský senát. Program, který nás podporoval, zrušili," řekla. O festival je ale nadále zájem, a to nejen u komunity Čechů žijících v Berlíně či třeba německých studentů češtiny, ale i u zájemců o současné divadlo, kteří nemají k Česku žádný vztah. Dokladem zájmu bylo i zaplněné hlediště v jednom z menších sálů divadla Volksbühne při scénickém čtení hry Ofélie OnlyFans.
Zvýšený zájem o českou kulturu v Německu přitom teď do jisté míry souvisí i s tím, že Česko bude na podzim čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu. Tři scénická čtení na něm představí i organizátoři festivalu Kus: Česka.
