Poslanci německého Spolkového sněmu dnes schválili dočasné snížení energetické daně na naftu a benzin. Opatření bude platit od 1. května do konce června a cenu by mělo snížit o 17 centů na litr. Návrh vypracovala vláda kancléře Friedricha Merze. Podle něj by se mělo opatření na cenách pohonných hmot na čerpacích stanicích projevit rychle, záviset to ale bude na jednotlivých firmách. Dříve kancléř zdůraznil, že za vysoké ceny benzinu a nafty může válka, která začala na konci února americko-izraelským útokem na Írán.
Vláda očekává, že ropné koncerny snížení daně okamžitě promítnou do konečných cen na čerpacích stanicích. Už od počátku dubna platí pravidlo, podle kterého čerpací stanice nesmí zvyšovat cenu pohonných hmot častěji než jednou denně, a to v poledne. Snižovat cenu mohou naproti tomu kdykoli. Zlevnění benzinu a nafty ale toto opatření nepřineslo.
Ceny pohonných hmot v Německu - stejně jako jinde ve světě - začaly růst poté, co Spojené státy a Izrael napadly na konci února Írán. Válka narušila volnou plavbu Hormuzským průlivem, který je zásadní pro dopravu ropy z Perského zálivu do světa. Po uzavření příměří ceny pohonných hmot mírně klesly, stále jsou ale vyšší než před začátkem války. V průměru se nyní podle webu stanice NDR litr benzinu prodává v Německu za 2,12 eura (51,67 Kč) a litr nafty za 2,14 eura (52,15 Kč). Před válkou řidiči v průměru benzin tankovali za 1,83 eura (44,60 Kč) za litr, naftu za 1,75 eura (42,65 Kč).
Ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová, která je zároveň spolupředsedkyní sociální demokracie (SPD), dříve uvedla, že snížení energetické daně na dva měsíce ušetří spotřebitelům a podnikatelům zhruba 1,6 miliardy eur (39 miliard Kč). Výpadek ve státním rozpočtu chce vláda kompenzovat mimo jiné zvýšením daně z tabákových výrobků ještě v letošním roce.
Poslanci dnes rovněž schválili takzvaný "krizový bonus" ve výši 1000 eur (24.400 Kč), který budou moci zaměstnavatelé vyplatit svým zaměstnancům, aniž by z něj museli platit daně a další odvody. Možnost vyplatit bonus budou mít do konce června příštího roku. Hospodářské svazy reagovaly na toto opatření rezervovaně. Vzhledem k slabému hospodářskému růstu si podle nich řada firem nemůže vyplacení prémie dovolit. Podobný krizový bonus s možností vyplatit až 3000 eur zavedla německá vláda i v energetické krizi, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022.
S oběma opatřeními musí ještě souhlasit druhá komora německého parlamentu - Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí. Obecně se to ale považuje spíše za formalitu, protože návrhy mají v radě potřebnou podporu. O snížení energetické daně bude na mimořádném zasedání hlasovat rada ještě dnes, aby mohlo vstoupit v platnost 1. května. O krizovém bonusu bude hlasovat až na řádném zasedání 8. května.
