Nemoci, které měly být minulostí, se vrací. Česko čelí nárůstu spalniček, záškrtu i černého kašle

Do Česka se vrací infekční nemoci, které byly díky očkování téměř vymýcené. Loni lékaři evidovali na 4000 případů povinně očkovaných nemocí, dominoval jim černý kašel. Odborníci za návratem vidí klesající proočkovanost, odkládání vakcinace i šíření dezinformací. Hlavní hygienička varuje, že pokles pod hranici 95 procent otevírá cestu novým epidemiím.

Návrat zapomenutých nemocí

V Česku bylo letos přes 400 případů povinně očkovaných nemocí, loni téměř 4000. Nejvíc je mezi nimi černého kašle, kterým se po letech mohou nakazit i očkovaní. Bez něj lékaři evidovali loni těchto nemocí řádově desítky. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Důvodem je podle odborníků pokles podílu očkovaných a u černého kašle i vyvanutí imunity roky po očkování nebo lepší metoda diagnostiky.

"V posledních letech dochází v Evropě i v České republice k nárůstu počtu některých infekčních onemocnění, která byla dříve vzácná nebo téměř vymizela. Jedná se například o spalničky, záškrt nebo černý kašel," uvedla tento týden na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví hlavní hygienička Barbora Macková.

Co obsahují povinné vakcíny?

V Česku se děti povinně očkují dvěma kombinovanými vakcínami. Součástí hexavakcíny jsou látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětská obrně, žloutence typu B a hemofilovým infekcím typu b. Takzvaná MMR vakcína kombinuje očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Předloňských více než 37.000 případů černého kašle bylo nejvíc od zahájení očkování v tehdejším Československu v roce 1958. Loni už bylo případů desetkrát méně a letos za první čtvrtletí 354. Nemoc se podle odborníků vrací pravidelně ve zhruba pětiletých cyklech, epidemie covidu-19 je ale přerušila.

PCR diagnostika a vyvanutí imunity

Více zachycených případů ale může podle dřívějšího vyjádření zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Kateřiny Fabiánové souviset také s rozšířením diagnostické metody PCR, která před covidem nebyla tolik používaná. Dalším důvodem může být takzvané vyvanutí imunity po očkování, kdy po určitém časovém odstupu může člověk znovu onemocnět.

Pravidelně se vrací také epidemie spalniček nebo příušnic. Pacientů s příušnicemi bylo v roce 2016 v Česku přes 5000, předloni 659. U spalniček nastal nárůst v letech 2016 až 2019, kdy bylo až 590 případů ročně. Šíření pak zastavila opatření související s epidemií covidu, předloni bylo případů 35 a loni 40. V Evropě bylo loni případů nakažených téměř 7700 včetně několika úmrtí, USA čelí největší epidemii od začátku století.

Záškrt se vrátil, tetanus a zarděnky zatím ne

Záškrt se v Česku nevyskytoval od 90. let minulého století, znovu se objevil v roce 2022. Naopak zarděnky nebo tetanus se v posledních deseti letech prakticky nevyskytují a dětská mozková obrna byla díky očkování v Československu vymýcena v roce 1960.

Za návratem nemocí vidí odborníci kombinaci více faktorů. "Hlavními příčinami jsou menší podíl očkovaných, odkládání očkování či šíření nepřesných informací," uvedla hlavní hygienička. "Je proto zásadní podporovat proočkovanost, protože její pokles pod zhruba 95 procent v rámci populace, dává novou šanci infekcím a třeba i vzniku epidemií," dodala.

Rodiče očkují pozdě, čísla to potvrzují

Potřebných 95 procent většina ročníků dětí podle dat ministerstva zdravotnictví v posledních letech dosahuje. Statistiky ovšem ukazují, že řada rodičů nechává své děti očkovat později, než uvádějí odborná doporučení. Například mezi dětmi ročníku 2016 vakcínu MMR obdrželo do dvou let věku jen necelých 80 procent z nich, do současnosti bylo očkováno 98,8 procenta. Podobně se o dva až tři procentní body liší i proočkovanost jednotlivých ročníků hexavakcínou do roka a do dvou let věku.

Z dětí ročníku 2022 bylo do dvou let očkováno hexavakcínou 96,9 procenta, vakcínou MMR 83,7 procenta a později se podíl zvýšil na 92,6. Zatímco podíl očkovaných MMR vakcínou od roku 2018 klesl o více než sedm procentních bodů, u hexavakcíny ve dvou letech je od roku 2015 nárůst o 3,8 procentního bodu.

Národní očkovací strategie schválená minulou vládou, která se v současné době dostala do popředí zájmů médií i politiků, podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na povinných očkováních nic nemění. Ani koaliční SPD, která dokument kritizuje například za tlak na očkování proti chřipce, změny v očkování dětí nežádá. Trvá jen na tom, aby povinných očkování nepřibývalo, což je i součástí vládního programového prohlášení.

Počty případů nemocí, proti kterým je v Česku povinné očkování

*první čtvrtletí

zdroj: Státní zdravotní ústav

Proočkovanost dětí povinnými vakcínami MMR a hexavakcínou

zdroj: MZd - Ústav zdravotnických informací a statistiky