Neviditelný bombardér B-2 je nejdražší vojenské letadlo všech dob

Zahraničí
22. 6. 2025 08:24

Vizitka amerického bombardéru B-2 Spirit, který USA v noci na dnešek použily k útoku na íránské jaderné provozy:

- Americký bombardér B-2 Spirit je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby, každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. "Neviditelný" letoun, jehož prototyp poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž vzniknout na 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj.

- Společnost Northrop, která začátkem 80. let vyhrála soutěž amerického ministerstva obrany na nový bombardér používající pokročilé technologie, navrhla velmi neobvyklé letadlo. Snaha po co nejmenším radarovém odrazu - B-2, podobně jako menší F-117 Nighthawk, není v pravém smyslu slova neviditelný, jen ho má problém najít nepřátelský radar - totiž vedla konstruktéry k návrhu samokřídla. Tedy jen vzácně využívanému konstrukčnímu pojetí, kdy letadlu vlastně chybí trup i ocasní plochy.

- Celý stroj připomíná veliké silné křídlo, ze kterého nahoře vystupuje kabina a v případě B-2 i dvojice gondol s proudovými motory. V historii se samokřídlo příliš neuplatnilo. Ke konci druhé světové války bylo dokončeno několik prototypů stíhacího bombardéru Horten Ho 229, jedné z Hitlerových "zázračných zbraní", ve stejné době se projektem dálkového bombardéru v podobě samokřídla zabýval také Northrop. Z vrtulového YB-35 ani pozdějšího YB-49 ale nakonec nic nebylo.

- Při návrhu nového bombardéru na přelomu 70. a 80. let se ovšem toto konstrukční pojetí dostalo zpátky do hry, samokřídlo má totiž menší radarový odraz než podobně velké konvenční letadlo. A když inženýři z Northropu ještě využili další techniky, jako speciální, radarové paprsky pohlcující materiály, zvláštně zalomené zadní partie nebo motory umístěné nahoře na křídle, kryté před radary, vytvořili letadlo, které mělo být schopné překonat sovětskou protivzdušnou obranu.

- V době vrcholící studené války chtěli velitelé amerického letectva bombardér, který by dokázal donést jaderné pumy hluboko nad nepřátelské území. Sovětský svaz ale chránila pečlivě budovaná síť radarů, protiletadlových raketových kompletů a stíhaček, která se zdála být nepřekonatelná. Zejména pro klasické strategické bombardéry jako B-52. Jako řešení se nabízel právě pro radary neviditelný letoun, který by byl schopen unést téměř stejný náklad bomb.

- Během vývoje však generálové změnili požadavky na to, jak by podzvukový bombardér (létání nadzvukovou rychlostí je poněkud v rozporu s potřebou zůstat neviditelný pro radary) měl proniknout do nepřátelského vzdušného prostoru. Vedle letů ve velkých výškách - kde je B-2 skutečně téměř neviditelný díky tomu, že jeho temná barva proti tmavé obloze není příliš vidět - muselo být letadlo schopné také během útoku létat těsně nad zemí a prakticky kopírovat terén.

- Za cenu prodloužení vývoje a jeho zdražení se to Northropu podařilo splnit, ovšem koncem 80. let přišlo snižovaní napětí mezi USA a Sovětským svazem a velká flotila "neviditelných" bombardérů už nebyla potřeba. Podobné škrty sice postihly také další zbrojní programy, v případě B-2 bylo ovšem zmenšení objednávky velmi citelné. Místo původně plánovaných 132 strojů, mezi které by se rozpočítaly náklady na vývoj, se jich nakonec do roku 1997 vyrobilo vedle prototypu jen 20.

- Stroj, původně určený pro nukleární bombardování, byl také upraven pro konvenční výzbroj, do akce jej Američané poprvé vyslali v roce 1999 během náletů na Jugoslávii. Později se "bé dvojky", schopné nést ve pumovnicích přes 20 tun bomb, objevily také nad Afghánistánem, Irákem či Libyí. A na rozdíl od F-117, jejíž jeden exemplář se podařilo na jaře 1999 sestřelit Srbům, bez vlastních ztrát. Jeden letoun byl ale zničen po nehodě během startu v roce 2008, druhý byl vyřazen po havárii v roce 2022.

- Letoun může nést mimo jiné dvě řízené bomby GBU-57A/B MOP (Massive Ordnance Penetrator), které byly podle médií nyní použity k útokům na íránská jaderná zařízení. Nejsilnější konvenční bomba v americkém arzenálu váží 13.600 kilogramů a je před výbuchem díky své konstrukci schopná proniknout několika desítkami metrů materiálu. Americké letectvo uvedlo, že až 60 metry, v případě železobetonu je to podle BBC až 18 metrů. Bomba pak obsahuje skoro 2,5 tuny výbušnin.

- Americké letectvo chystá nahrazení bombardérů B-2 novými o něco menšími a pro radary také neviditelnými letouny B-21 Raider, které budou také schopné nést konvenční i jaderné zbraně. První veřejný let stroje B-21 se uskutečnil 10. listopadu 2023, zařazení prvních kusů do služby se plánuje koncem 20. let. Americké letectvo oznámilo, že hodlá koupit minimálně sto letounů raiderů, které mají nahradit nejen B-2, ale i nadzvukové stroje B-1B a výhledově i legendární B-52.

Autor: ČTKfoto: depositphotos

Další čtení

ilustrační foto

A je to. Ve válce proti Íránu jsou i USA. Smetly tři jaderné objekty

Zahraničí
22. 6. 2025

Cichanouski a dalších 13 politických vězňů byli propuštěni z ruského vězení

Zahraničí
21. 6. 2025

Požár u Splitu si vyžádal evakuaci stovek turistů a uzavření úseku dálnice

Zahraničí
21. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ