Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 4,4 procenta z červnových 4,2 procenta. Ve srovnání s loňskem se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,6 procentního bodu, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Za meziměsíčním růstem nezaměstnanosti stálo podle něj letní omezení náborů a příchod absolventů na pracovní trh.
Analytici ale upozorňují na to, že na meziročním růstu se projevuje i slabá výkonnost tuzemského průmyslu. Připomněli, že současná hodnota představuje nejvyšší červencovou nezaměstnanost od roku 2016.
Bez práce bylo ke konci července 329.501 lidí, o 14.036 méně než v červnu. Ve srovnání s loňským červencem se počet nezaměstnaných zvýšil o 46.500. Volných pracovních míst bylo v polovině prázdnin 95.553, proti konci června jich ubylo zhruba 3000.
"Červencový mírný nárůst nezaměstnanosti není velkým překvapením. Každoročně souvisí s letním útlumem náborů a nižší aktivitou uchazečů," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof uvedl, že nezaměstnanost se mezi červnem a červencem zvýšila o dvě desetiny bodu stejně jako loni a podle něj je to obvyklý nárůst spojený s tím, že přes prázdniny klesají náborové aktivity zaměstnavatelů.
Také analytici vidí za meziměsíčním růstem nezaměstnanosti omezení náborů a příchod absolventů škol na trh práce. "Firmy kvůli dovoleným výrazně snižují náborové aktivity a nástupy nových zaměstnanců odkládají na září. Lidé, kteří skončili v předchozím zaměstnání, přitom zůstávají evidovaní na úřadech práce, a to až do doby, než v novém místě reálně nastoupí, což bývá zpravidla na podzim. Dalším faktorem je příchod absolventů škol, kteří ještě nezačali aktivně pracovat, a v systému tak navyšují počty nezaměstnaných," uvedl generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský.
Odborníci ale upozorňují na to, že ve srovnání s loňským rokem je nezaměstnanost znatelně vyšší. "Červencová čísla z pracovního trhu potvrzují, že na pracovním trhu dochází k mírnému ochlazování, a to navzdory tomu, že tuzemská ekonomika roste. Důvodem je mimo jiné setrvalý pokles zaměstnanosti v průmyslu," uvedl hlavní ekonom Citfinu Miroslav Novák.
"Nezaměstnanost v Česku nicméně v celoevropském měřítku zůstává na nejnižších hodnotách a varovnou situaci z dob finanční krize zatím očekávat nelze," doplnil analytik Deloitte Filip Pastucha.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v červenci v Ústeckém kraji, kde dosáhla 6,7 procenta. Nejnižší byla v Praze 3,4 procenta. V porovnání s červnem se ale ve všech krajích zvýšila, přičemž nejvíce, o 0,3 procentního bodu, na Vysočině, kde dosáhla 3,6 procenta. Při porovnání okresů měly v první polovině prázdnin nejvyšší nezaměstnanost Mostecko, 9,6 procenta, a Karvinsko, 9,3 procenta. Naopak velmi nízkou nezaměstnanost pod třemi procenty úřady evidovaly už tradičně v okresech Praha-východ a Praha-západ a také v Rychnově nad Kněžnou, v Pelhřimově a v Benešově.
Na jedno volné pracovní místo připadlo v červenci v průměru přibližně 3,4 uchazeče. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku, kde se o jedno místo ucházelo přes 24 lidí.
Zaměstnavatelé podle zjištění úřadu hledají v Česku zejména dělníky na stavby budov, kuchaře, řidiče nákladních aut a tahačů, obsluhu vysokozdvižných vozíků, skladníky, montážní dělníky nebo uklízeče.