Hydrologické sucho mění podobu Vltavy pod kamýckou přehradou. Řeka místy zabírá jen třetinu původního koryta a odhaluje památky na někdejší lodní dopravu. Obyvatelé Kamýku se obávají, že další pokles může ohrozit vodu ve studních.
Pokles hladiny pod přehradou Kamýk nad Vltavou na Příbramsku odhalil pozůstatky staré Vltavy. Místy se objevují části někdejších jezů nebo stezek pro koně, které souvisely s plavbou po řece. Odhalené břehy a kamenité dno ale místní lidé sledují se znepokojením. Obávají se poklesu hladiny podzemní vody a nedostatku vody ve studních.
"Máme strach o vodu, protože s poklesem hladiny v nádrži klesla i hladina ve studních," řekl starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada (nez.). V obecních studních se podle něj hladina snížila už o dva metry. Problémy se zásobováním obce vodou ale zatím nejsou.
Orlická přehrada začala 4. září kvůli poklesu hladiny snižovat odtok a poprvé v historii využívá Povodí Vltavy zásobu vody ze Slap, aby udrželo potřebný průtok Vltavy v Praze. Do té doby byla hladina na Slapech na úrovni 269,3 metru nad mořem. Dnes po 16:00 to bylo 264,4 metru.
"Hladina vody v nádrži Slapy stále pomalu klesá. Je to způsobeno pokračujícím hydrologickým suchem v celém povodí Vltavy, kdy je zajišťován minimální odtok z Vltavské kaskády právě z této nádrže. Doposud hladina v nádrži Slapy poklesla cca o pět metrů. Jak klesá hladina, tak se budou postupně na této nádrži objevovat místa, která jsou za normální situace pod vodou. Nejvíce se tento pokles projevuje na konci vzdutí pod nádrží Kamýk," sdělila Jaroslava Vedlová ze sekretariátu generálního ředitele Povodí Vltavy.
Vltava pod kamýckou přehradou nyní připomíná spíš širší potok, u Kamýku zabírá zhruba třetinu původního koryta a na dvou třetinách je jen kamení. Nízká hladina láká lidi k vycházkám a prohledávání míst mezi kameny, které jsou jindy pod vodou. Podle Halady by se ale nemělo chodit korytem řeky, protože když elektrárna pustí vodu turbínami, může hladina rychle stoupat a lidé se dostanou do problémů.
Pokles hladiny místy odhalil bývalé jezy nebo pochozí stezky, po nichž před vznikem přehrady chodili koně tahající lodě. Ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl připomněl, že Vltava byla od dávných dob až do poloviny 20. století jednou z hlavních dopravních tras, která směřovala napříč zemí od jihozápadu k Praze. Lodě a vory, jež se plavily k hlavnímu městu, bylo nutné po vyložení nákladu, což byla například sůl nebo další suroviny, dostat zpátky proti proudu.
"Pro tyto účely se budovaly takzvané navigace neboli pochozí stezky. Samozřejmě člověk je budoval tam, kde k tomu byly přírodní podmínky. Pokud někde v cestě stály příkré vysoké skály, tak tam se museli přebrodit na druhou stranu, přepřáhnout a jeli dál. K tomu sloužily brody, protože mostů bylo pramálo," řekl Velfl.
Pochozí stezky byly zpravidla vydlážděné, nebo pokud k tomu byl příhodný terén, vysekané do skály. "Po stezce šel kůň nebo dva, podle toho, jak velký ten šíf byl, a tímhle způsobem táhli lodě z Prahy zpátky do výchozí stanice. Jsou z toho roztomilé historické obrázky," dodal Velfl.
Vodní dílo Kamýk leží na Vltavě mezi Orlickou a Slapskou přehradou a je součástí Vltavské kaskády. Stavba byla dokončena v roce 1961, do plného provozu byla uvedena o pět let později v souvislosti s dokončením vodního díla Orlík. Nádrž slouží především k vyrovnávání průtoků a k výrobě elektrické energie.
