Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 11/2026?

Sudety a Benešovy dekrety. Úplné smíření možná v příští generaci

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně, jehož nezaměnitelným symbolem je Bernd Posselt, oživil křivdy páchané v době před nacistickou okupací Československa i po ní, včetně obav z prolomení Benešových dekretů. Přesněji řečeno posloužil ke strašení „sudeťáky“ a prolamováním poválečného majetkového uspořádání. Od Němců zaznívá, že jim už jde jen o smíření. Obdobné břemeno společné minulosti ve skutečnosti daleko více zatěžuje slovensko-maďarské vztahy.

Odtržení československého pohraničí – Sudet – a jeho připojení k Německu bylo součástí Mnichovské dohody, samotný jeho zábor nacistickým Německem začal 1. října 1938. V následujícím roce následovala okupace zbytku Československa a vyhlášení protektorátu Čechy a Morava. Za více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Oproti tomu při odsunu tří milionů Němců po druhé světové válce přišlo o život 15 až 30 tisíc lidí – to jsou fakta podle Česko-německé komise historiků.

Emoce a dojmy

Pouhá informace o pořádání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v rámci festivalu Meeting Brno vyvolala ostré reakce ze všech stran. „Odmítáme, aby Česká republika poskytovala prostor akcím, které mohou vést k relativizaci odpovědnosti za válečné zločiny a k otevírání již uzavřených historických otázek,“ uvedl spolek Lidice Memory, sdružující přeživší lidické děti a potomky obětí nacistického teroru v Lidicích. Jeho vyjádření hojně sdíleli členové vládnoucí koalice. „Konání takového sjezdu na území České republiky je absolutní neúcta vůči obětem nacismu během druhé světové války. A také v žádném případě nepřipustíme otevírání Benešových dekretů,“ řekl předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Následovalo usnesení Poslanecké sněmovny podpořené hlasy poslanců ANO, SPD a Motoristů, které vyjádřilo mimo jiné nesouhlas s konáním sjezdu na území České republiky a se zpochybňováním poválečného právního a majetkového uspořádání. Tím se rozjelo už tradiční kolečko opačných reakcí současné opozice, usnesení odmítla část senátorů a kriticky se vyjádřila řada dalších politiků. „Ukázalo se, že vládní koalice má problém s pojmy a činy, jako jsou smíření a celospolečenský dialog,“ stojí ve vyjádření, pod nímž jsou kromě Břetislava Rychlíka podepsáni předseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Růžička (oba za TOP 09) a další. Exprezident Miloš Zeman osočil příznivce sjezdu z kolaborace a současný prezident Petr Pavel udělil festivalu Meeting Brno záštitu. „Jde o podporu prostředí, v němž je možné o historii mluvit otevřeně a beze strachu, nikoli o vyjádření souhlasu se všemi jejími interpretacemi,“ uvedla k tomu Kancelář prezidenta republiky. K vyhrocení debaty přispěl i sám Posselt. Pozměňování Benešových dekretů v rozhovoru pro iDNES.cz sice odmítl: „Pro nás nejde o právní ani majetkovou debatu, nic takového nechceme měnit, jde nám zejména o debatu historickou a morální,“ ale zároveň ukázal, že jejich přijetí je pro Němce dodnes nepřekonatelně náročné. „Problémem Benešových dekretů totiž je, že vznikly na principu kolektivní viny. Ale to je historie. Už to nemůžeme změnit… Jenže to taky neznamená, že s nimi souhlasím. Jednoduše řečeno s nimi stále souhlasit nemohu, protože jsou postaveny na kolektivní vině.“

str. 6

Revoluce v sexuální výchově v Česku?

Psychické obtíže u dětí jsou na vzestupu. Výzkumy upozorňují, že až 40 procent žáků devátých tříd vykazuje známky středně těžké až těžké deprese, 30 procent známky středně těžké až těžké úzkosti a více než polovina deváťáků známky zhoršeného well-beingu. Odborníci vidí možné řešení ve včasné prevenci i ve změně přístupu k sexuální výchově.

Škola může být místem, kde děti a studenti získají vědecky podložené, hodnotově ukotvené a pedagogicky citlivé informace, které podpoří jejich vývoj. Zatím tomu tak ale rozhodně není. Přibližně 80 procent respondentů dotazníkového šetření České středoškolské unie z roku 2020 uvedlo, že by si přálo, aby se sexuální výchově ve škole věnovalo více pozornosti. Zároveň přiznávali, že o vztazích a sexu nejčastěji čerpají informace z internetu a od vrstevníků, přičemž školu jako zdroj uváděli na posledním místě. Nejčastěji se o sexu ve vzdělávacích zařízeních mluví v rámci hodin přírodopisu, biologie či v rodinné a občanské výchově. Podle přední české sexuoložky Laury Janáčkové ale často není kladen dostatečný důraz na další aspekty, které se vztahy souvisejí, jako jsou bezpečné vztahy, emoce nebo právě online sexualita.

Porno v první třídě

Děti podle sexuologů v současnosti často zahajují sexuální život dříve, než mají dostatek ucelených informací. Neustále jsou vystavovány tlaku vrstevníků, sociálních sítí a komunikačních kanálů, právě na nich se stále častěji setkávají s pornem. Mezinárodní průzkum EU Kids Online zahrnující 19 evropských zemí včetně Česka, který proběhl mezi lety 2017 a 2019, zase poukázal na to, že v Česku mělo se sexuálním obsahem online či offline zkušenost 43 procent dětí a dospívajících ve věku od 9 do 16 let. Laura Janáčková na základě své praxe upozorňuje, že se u nás s pornografií setkávají už šestileté děti. „Trošku se obávám, že nás současná doba odlidšťuje. Nedávno jsem slyšel, že se celý život vejde do jednoho mobilu. Toho se trošku obávám, protože to, co je lidské a přirozené, ať už láska, partnerství, sex, nebo sebepoznání a budování vztahů, se přesouvá do virtuální reality, kde je to podstatně jednodušší,“ doplnil Luboš Rýdlo, ředitel Základní školy a Mateřské školy Nehvizdy.

Sex, gender a konsent

Na nedostatek aktuálních a komplexně pojatých materiálů reaguje publikace Láska, vztahy, sex, jejíž autorkou je docentka klinické psychologie Laura Janáčková. Společně s týmem odborníků z řad profesorů teologie, medicíny, pedagogiky, práva či sociálních věd dala dohromady knihu nejen o sexu, protože, jak zdůrazňuje, tuto problematiku je potřeba vnímat jako celek, v němž hrají zásadní roli vztahy. Přínos publikace podle jejích autorů spočívá hlavně v citlivém propojení psychologických a sexuologických poznatků s praktickou edukací v oblasti vztahů, intimity a sebevědomí. Autoři se zároveň snažili o to, aby kniha obsahem co nejvíce seděla současným dětem a dospívajícím a odpovídala tak na vše, co se jich týká. V knize proto najdeme nejen témata týkající se zdraví, genderu a konsentu, ale také otázky, jak se budují a udržují vztahy či vlastní sebehodnota, a to i v rámci různých kultur. „Roky jsem spolupracovala s Radimem Uzlem a v přednášení o sexuální výchově na školách na něj navazuji. Zjistila jsem, že neexistuje moderní učebnice a způsob, jakým se k sexuální výchově přistupuje, se soustředí spíše na výkon a anatomii. Vždycky upozorňuji, že vztahy jsou sex a sex jsou vztahy a naše kniha je hlavně o vztazích,“ vysvětlila Janáčková.

str. 14

Další rozpory ve vysvětlování dovolených ministryně Mrázové

Problémy ministryně Zuzany Mrázové (ANO), dříve Schwarz Bařtipánové, se kupí. Bydlela ve 130metrovém sociálním bytě i poté, co se stala starostkou Bíliny s odpovídajícím platem. Média odhalila vlastnictví pozemků s černými stavbami a zamlčenou půjčku v majetkovém přiznání. A ministryně Mrázová se při vysvětlování vlastní minulosti dále zaplétá. Nově na téma dovolených.

Začalo to emotivním popisem životních potíží Mrázové, když se snažila vysvětlit, jak to bylo se sociálním bytem v Bílině. Tím přihrála na smeč opozici v osobě Ivana Bartoše (Piráti): „Měla jsem to těžké, nejezdím na drahé dovolené, tvrdila paní ministryně Mrázová, když obhajovala, že jako starostka Bíliny žila ve 130metrovém městském bytě za 4 500 Kč,“ parafrázoval Bartoš Mrázovou na sociálních sítích a dodal: „Příště, až budete chtít vzbudit u lidí soucit, nejprve si promažte Instagram. Fotky ze Srí Lanky, Japonska, Brazílie, Tuniska nebo opakovaně z Itálie – v létě i v zimě – bohužel s tvrzením ‚životní těžkosti‘ moc nesedí,“ napsal Bartoš.

str. 17