Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 1/2026?

Co změní rok 2026

O půlnoci 1. ledna se kromě mnoha ohňostrojů, zhusta nelegálních, začaly uplatňovat i změny zákonů a nařízení, jež se promítají do nespočtu oblastí života – od daní přes bydlení až po novinky ve zdravotní péči.

Daně a smrt

V životě jsou jen dvě jistoty a v oblasti daní a odvodů je novinek hned několik. Zvyšuje se výše záloh osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) v režimu paušální daně. V prvním pásmu na 9 984 korun měsíčně. Ve druhém pásmu zůstává záloha stejná – 16 745 korun –, ve třetím pásmu činí 27 139 korun. Zálohy se platí do 20. dne každého měsíce. Je nutné upravit jejich výši, záloha v prvním pásmu se však bude ještě měnit. „Živnostníci budou muset zaplatit vyšší zálohy, ale po účinnosti zákona se zpětně stanou přeplatkem, který jim bude vrácen,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministerstvo financí tak dodatečně vyhlásí novou výši paušální daně, podle dosavadních odhadů bude snížena asi o 800 korun. Ostatním OSVČ se letos zvyšují měsíční zálohy podle druhu činnosti. Minimální záloha na zdravotní pojištění je 3 306 korun. Na sociální pojištění je minimální záloha 5 720 korun, u vedlejších činností 1 574 korun a u začínajících 3 575 korun. Zvýší se také zdanění neřestí. Spotřební daň u lihu a tabákových výrobků vesměs vzroste o 5 procent. Daň u zahřívaného tabáku stoupne o 15 procent. Takzvané e-liquidy do elektronických cigaret zdraží na 7,50 koruny za mililitr. Stát ale letos nebude jen brát. Jako daňový odpočet lze nově uplatnit úroky z hypotečních úvěrů čerpaných bytovými družstvy, pokud je jejich placení spojeno s členstvím v družstvu. Byl také zrušen limit 40 milionů korun pro osvobození z prodeje cenných papírů a podílů. Pokud splníte časový test – akcie držíte alespoň tři roky, podíly pět let u společností nereprezentovaných cenným papírem –, bude jejich prodej daňově osvobozen bez ohledu na výši výnosu. Výjimkou jsou kryptoměny, kde zůstává 40 milionů korun. Od ledna se pak v souvislosti s pohřby mění délka volna pro zaměstnance v případě úmrtí nejbližších osob až o pět dní neplaceného volna navíc. Zvyšuje se také minimální náhrada nemajetkové újmy po pracovním úrazu na 963 tisíc korun.

str. 6

Blackout v Česku? Souběh okolností, které se neměly stát

Úřady postupují ve vyšetřování mimořádné události ze 4. července 2025, kdy pád fázového vodiče na vedení přenosové soustavy V411 společnosti ČEPS, selhání bloku elektrárny ČEZ, protichůdné informace ze systémů a následné přetížení sítě vyústily v rozsáhlý výpadek elektřiny v části Prahy a čtyř krajů. Unikátní souběh událostí v krátkém časovém úseku se neměl stát s pravděpodobností 1 ku 3 milionům.

Rozsáhlou zprávu popisující průběh incidentu zveřejnila společnost ČEPS, provozovatel páteřní energetické sítě. „Žádná z událostí by sama o sobě neohrožovala bezpečnost soustavy, problém byl v jejich souběhu. Jeho pravděpodobnost v rámci jedné hodiny jsme přitom na základě historické statistiky poruchovosti zařízení spočítali na jedna ku třem milionům,“ uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Podle zprávy sled událostí začíná pádem fázového vodiče na vedení V411, který způsobila chybně provedená oprava tahové spojky se skrytou vadou, a následným snížením výkonu a výpadkem zdrojů o celkovém výkonu zhruba 470 MW v oblasti severozápadních Čech. Svou roli tak sehrálo rovněž větší zapojení obnovitelných zdrojů do energetické soustavy, respektive jejich technické nuance. „Přestože 4. července sehrála rozhodující roli náhoda, je na místě zmínit i řadu nepříznivých ekonomických okolností na trhu s elektřinou. Poruchy se odehrály těsně po sobě v době denního maxima spotřeby a nízké výroby regulovatelných zdrojů (klasických elektráren). Zkušenosti ukazují, že transformace energetiky obecně snižuje odolnost soustavy a zvyšuje nároky na zajištění jejího bezpečného provozu v celé Evropě. Proto je třeba pokračovat v investicích do posílení sítí, řídicích a predikčních systémů,“ dodal Durčák.

str. 14

AI už sahá po jaderném kufříku

Před rokem se Spojené státy a Čína na summitu v Limě zavázaly, že finální rozhodnutí o odpálení jaderných zbraní zůstane výhradně v lidských rukou. Tento slib však naráží na realitu: Washington integruje umělou inteligenci (AI) do „chytrých“ systémů NC3 rychleji, než se přiznává, Peking buduje inteligentní hypersonické střely a Moskva modernizuje poloautonomní „Mrtvou ruku“. Kde končí podpora a začíná předání moci strojům?

Když 16. listopadu 2024 prezidenti Biden a Si Ťin-pching podepisovali společnou deklaraci, svět si oddechl. Fráze „rozhodování o použití jaderných zbraní nesmí být nikdy svěřeno strojům“ zněla jako pojistka proti noční můře války vedené umělou inteligencí. Jen o osm měsíců později, v červenci 2025, však americký politický think-tank RAND Corporation zveřejnil studii, podle níž 73 procent nových kontraktů na modernizaci NC3 obsahuje AI moduly s rozhodovacími pravomocemi úrovně 2, tedy schopnost navrhnout odpálení bez nutnosti lidského potvrzení v prvních 90 sekundách krize.

NC3 neboli Nuclear Command, Control and Communications není jen „velký červený telefon“. Jde o komplexní síť satelitů Milstar, podmořských kabelů, letadel E-6B Mercury a pozemních center v Cheyenne Mountain. AI zde už dnes filtrováním šumu odstraňuje 98,7 procenta falešných poplachů, jak uvádí US Space Force pro rok 2025. Predikcí kyberútoků odhaluje anomálie v přenosu EAM zpráv, tedy Emergency Action Messages, s dvanáctiminutovým předstihem. Simuluje rovněž 1,2 milionu scénářů za sekundu v rámci cvičení Global Thunder 2025. Generál Anthony Cotton, velitel Strategického velitelství USA (STRATCOM), v říjnu 2024 prohlásil: „Umělá inteligence nám umožní zpracovat data rychleji, než by to kdy dokázal člověk. To může být rozdíl mezi varováním a katastrofou.“

str. 32