Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 16/2026?

Matkou bez partnera

Premiérův byznys, nebo řešení společenského problému?

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch poslal do připomínkového řízení kontroverzní změnu v pravidlech umělého oplodnění – IVF (in vitro fertilizace). Nově by je mohly podstoupit i ženy bez partnera. Argumenty zaznívají pro změnu i proti ní – včetně upozornění na byznys premiéra Andreje Babiše (oba za ANO), který je majitelem několika reprodukčních klinik. Podstatnější je však etický rozměr změny a vývojové potřeby dětí.

In vitro fertilizace (IVF) je lékařský zákrok asistované reprodukce, při kterém je vajíčko oplodněno spermií v laboratoři mimo tělo ženy. Lidské embryo je následně kultivováno a později přeneseno do její dělohy. Dosud je dostupnost IVF z etických důvodů zákonem omezena pouze na páry; ženy mohou IVF podstoupit, pokud jejich věk nepřekročil 49 let. Zpřístupnit asistovanou reprodukci ženám bez mužského partnera chce nově ministr Vojtěch. „Dojde k odstranění stávající podmínky, podle níž lze umělé oplodnění provést ženě na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto zdravotní službu hodlají podstoupit společně,“ uvádí v předkládací zprávě ke změně zákona o specifických zdravotních službách Vojtěchovo ministerstvo. Vládnoucí koalice se na změně neshoduje. Proti se postavil ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) s tím, že doufá ve stažení návrhu. Považuje jej za „prostředek k naplnění reprodukčního přání osoby bez existence zdravotního důvodu“. A jeho podpora není jistá ani ve Sněmovně. Lékař a místopředseda výboru pro zdravotnictví Jan Síla (SPD) je jednoznačně proti. „Stát má hájit v první řadě zájem dítěte. Biologická rodina složená z matky a otce je na prvním místě jako nejlepší vklad do jeho života.“ Trochu smířlivější postoj zaujímá místopředsedkyně výboru z opozice. „Objektivně se nic moc nestane, protože se to dnes obchází tím, že si single žena přivede ‚partnera‘ a stejně to IVF podstoupí. Na druhou stranu mi nepřijde v pořádku, že stát považuje založení neúplné rodiny za normální stav, a ještě to podporuje,“ dodala místopředsedkyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Obcházení pravidel v praxi potvrzuje i hlavní lékař společnosti FutureLife a předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Štěpán Machač. „Stává se běžně, že přijde pár, u kterého víme, že ve skutečnosti netvoří pár. Ženy se naučily, že to tak jde obejít,“ řekl v několika rozhovorech. Odborná společnost návrh podporuje kvůli zvýšení porodnosti, která je v tristním stavu. „Hrubý odhad je, že asistovaná reprodukce vlastně dodává do systému – i když takhle to zní hrozně ošklivě – skoro deset procent dětí. A to už je se stávajícími počty 77 000 narozených strašně moc,“ uvedla její místopředsedkyně Nicole Mardešićová.

Konec diplomatů v pozadí? Plánované rozpuštění translatologie na FF UK narazilo na odpor

Žádná diskuse či varování. Schyluje se na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy k radikální reorganizaci? Její vedení oznámilo záměr zrušit samostatný Ústav translatologie a jeho programy převést pod obecné filologické katedry. Krok zdůvodňovaný finančními úsporami však vyvolal bouři. Tisíce lidí podepsaly petici za záchranu oboru a odborníci varují, že s likvidací jedinečného pracoviště Česko ztratí schopnost vychovávat špičkové tlumočníky. Zatímco vedení po vlně kritiky couvlo a slíbilo odklad zářijového hlasování v akademickém senátu, akademická obec mluví o nepromyšleném hazardu s prestiží české kultury.

„Dne 18. června 2026 nám vedení FF UK oznámilo, že zamýšlí k 1. lednu 2027 zrušit Ústav translatologie. Část našich zaměstnanců by měla přejít na čtyři filologické katedry a programy zmiňovaného ústavu by měly být postupně přeměněny ve specializace. My, zaměstnanci ústavu, považujeme tento krok za nepromyšlený a unáhlený,“ uvádí v oficiálním prohlášení ředitel ústavu docent Tomáš Svoboda. Petici za záchranu samostatného pracoviště podepsalo během pár dní přes čtyři tisíce lidí a na sociálních sítích se začalo horlivě diskutovat o důležitosti oboru. Odborníci i studenti neskrývají obavy například z toho, že rozpuštěním ústavu Česko ztratí status respektovaného partnera v elitní evropské síti EMT (European Master’s in Translation) a postupně přijde o generaci špičkových tlumočníků pro evropské instituce. „Špičkový tlumočník je v podstatě diplomat v pozadí. Když na mezinárodních fórech selže tlumočení, selže celá komunikace. Učit se řemeslu na této úrovni trvá roky a představa, že toto specifické zázemí prostě rozpustíme, je pro budoucnost naší profese naprosto zdrcující,“ nechal se slyšet Stanislav Rubáš, bývalý ředitel Ústavu translatologie FF UK. Podle profesorky Ivany Čeňkové byla výchova špičkových konferenčních a diplomatických tlumočníků pro mezinárodní instituce, jako jsou OSN a Evropská unie, v českém prostředí vždy elitní záležitostí postavenou na extrémně náročném, systematickém a praktickém drilu. Tento specifický typ výcviku, vyžadující vedle perfektní jazykové a kulturní výbavy také okamžité analytické myšlení, nelze mechanicky rozmělnit v běžné filologické výuce. Případné rozpuštění samostatného institucionálního zázemí, které tuto tradici desítky let garantuje, tak podle expertů přímo ohrožuje schopnost České republiky zajišťovat vysoce kvalifikovaný hlas v nejvyšších patrech globální diplomacie a politiky.

Svět IT čeká další revoluce. Čeští vědci objevili nový druh magnetu

Superrychlé a mimořádně energeticky úsporné počítače a hardware pro pohon umělé inteligence – to je hlavní využití objevených altermagnetů. Dosud fyzici znali jen dva druhy, vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZU AV ČR) Libor Šmejkal a Tomáš Jungwirth spolu se španělsko-americkým teoretickým fyzikem působícím na Univerzitě Johannese Gutenberga Jairem Sinovou k nim přidali třetí. Za objev nyní získali cenu Europhysics Prize Evropské fyzikální společnosti.

Vědci více než 100 let věřili, že existují v podstatě jen feromagnety a antiferomagnety. Objev třetí základní třídy podle nich naprosto změní obor. Altermagnety spojují výhody obou dosud známých tříd a zároveň vykazují jedinečné vlastnosti, které obě dosud známé třídy postrádají. Nemají v elektronice nežádoucí magnetizaci a mohou pracovat na ultrarychlých terahertzových frekvencích. Právě díky těmto vlastnostem otevírají cestu k superrychlým a mimořádně energeticky úsporným počítačovým pamětem a mají značný potenciál pro budoucí vysoce výkonné počítače i hardware pro umělou inteligenci. Evropská fyzikální společnost k ocenění vědců dodala, že díky jejich objevu je Evropa považována za kolébku zcela nového směru výzkumu. „Na jejich práci dnes navazují rychle rostoucí výzkumné programy po celém světě, včetně významných iniciativ ve Spojených státech, Japonsku a dalších asijských zemích,“ komentovala společnost. Výzkum altermagnetismu tak nabírá na obrátkách; patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem fyziky pevných látek. „Nástup je desetkrát rychlejší, než je u průlomových věcí ve fyzice obvyklé. Vypovídá to i o tom, že se do výzkumu altermagnetismu pustilo velké množství týmů po celém světě a v širokém spektru oborů,“ uvedl Tomáš Jungwirth.