Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 2/2026?

Zlato už nebude anonymní.  EU zostří dohled nad majetkem lidí 

Zatímco obliba investic do zlata prudce roste, Evropská unie chce skutečnou anonymitu s tím spojenou tvrdě utnout. Od léta 2027 skončí možnost nakupovat zlato a další hodnotné předměty bez záznamů, identifikace a dohledu. Utáhne šrouby i v případě kryptoměn. EU opatření zdůvodňuje nutností obrany proti praní špinavých peněz, kritici mluví o ztrátě soukromí a otevírají otázku, kam až může stát ve jménu bezpečnosti zajít.   

Až dosud jsme v Česku mohli koupit investiční zlato relativně rychle a s minimem formálních požadavků. Zákazník vstoupil do specializovaného obchodu, zaplatil hotově, převzal zlaté slitky nebo mince a odešel. Jeho identifikace často nebyla nutná a většinou šlo jen o formalitu. „V současnosti platí, že při hotovostních transakcích nad hranicí přibližně 10 000 eur je prodejce povinen kupujícího identifikovat v souladu se zákonem proti praní špinavých peněz. Pod touto hranicí je anonymní nákup v principu možný, nicméně obchodníci mohou uplatňovat i přísnější interní pravidla,“ uvedl předseda představenstva Golden Gate Libor Brůna.  S tím ale bude za půldruhého roku konec. Netýká se to jen obchodníků s drahými kovy, ale také obchodníků s drahými kameny, šperky, luxusním zbožím i uměním. Ti všichni se stanou plnohodnotnými „povinnými osobami“ podle AML pravidel (Anti-Money Laundering – proti praní špinavých peněz). Budou muset identifikovat zákazníky, vyhodnocovat rizikovost transakcí, archivovat data a hlásit podezřelé obchody. „Nařízení snižuje limit pro transakce, u nichž nařizuje povinnost hloubkové kontroly klienta, z 15 000 eur na 10 000 eur. Zároveň se vyžaduje provádět omezené opatření u příležitostných hotovostních transakcí v hodnotě minimálně 3 000 eur. Tyto limity se týkají jednotlivých i propojených transakcí,“ popsal změnu Senior Associate společnosti PwC Jiří Kudláč. Pořízení mincí nebo slitků už nebude možné ani při mnohem nižší hodnotě bez předložení dokladu totožnosti a vytvoření záznamu o transakci. „Diskutovaná hranice 3 000 eur zatím v české legislativě zavedena není, ale zapadá do širšího evropského trendu zpřísňování AML regulace,“ upřesnil Brůna.  Prodejci zlata si na nárůst administrativy nestěžují. „Z praktického hlediska se trh s fyzickým zlatem v tomto ohledu přibližuje fungování bank a dalších finančních institucí, což zvyšuje důvěryhodnost celého odvětví,“ dodal Brůna.  

Anonymita k nezaplacení 

Názory na ztrátu anonymity, která byla pro část investorů hlavním důvodem, kvůli němuž zlato pořizovali, se však různí. Pro obchodníky problém nepředstavuje. „Ani ztráta anonymity při větších nákupech však nijak neohrožuje roli zlata jako uchovatele hodnoty. Jeho význam stojí na omezené nabídce, dlouhodobé důvěře investorů a schopnosti chránit majetek v obdobích ekonomické nejistoty. Regulace mění způsob nákupu, nikoli samotnou podstatu zlata jako bezpečného přístavu pro uchování hodnoty,“ řekl obchodník Brůna a dodal: „Cílem těchto opatření není omezovat běžné investory, ale zamezit zneužívání trhu s drahými kovy k legalizaci nelegálních prostředků. Pro většinu investorů, kteří nakupují zlato dlouhodobě a z legitimních důvodů, nepředstavuje identifikace zásadní překážku.“  Někteří investoři do drahých kovů to ale vnímají jinak. „Nově vzniklé veřejné registry skutečných vlastníků budou dostupné nejen úřadům, ale i dalším subjektům. Nákupy drahých kovů tak mohou být za určitých podmínek viditelné dalším obchodníkům, protistranám nebo orgánům s oprávněným zájmem. U drahých kovů se tak ztratí jedna velká výhoda – anonymita. Údaje o tom, že si člověk koupí drahé kovy, považuji za velmi choulostivé a mohou být snadno zneužitelné,“ uvedl podnikatel a investor Vladimír Brůna serveru HlídacíPes.org. Připomněl, že pokud investiční zlato nakupuje občan, při jeho zpětném odprodeji neplatí ani daň z příjmů. 

  str. 6 

Češi musí spořit na penzi 10násobně více než Slováci

Průměrný Čech si musí na stejnou rentu v penzi odkládat desetinásobek toho, co občan Slovenska. České dobrovolné penzijní spoření totiž vynášejí málo a poplatky jsou tak vysoké, že spotřebují téměř polovinu výnosu. Upozornila na to aktuální studie think-tanku IDEA při CERGE-EI, která srovnala výsledky penzijních fondů se slovenskými a švédskými modely.  

Podle studie systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli – zajistit lidem smysluplný doplňkový příjem ke státnímu důchodu. Nová studie ukazuje, že hlavním problémem dnes už není to, že si lidé na penzi spoří málo, ale extrémně nízké výnosy a vysoká poplatková zátěž penzijních fondů. V důsledku toho jsou budoucí penzijní renty výrazně nižší, než by při stejných vkladech mohly být.   Analýza ukazuje, že i nejdynamičtější fondy s nejvyšším procentním zhodnocením v rámci doplňkového penzijního spoření výrazně zaostávají za příklady v zahraničí. Zatímco české dynamické fondy dosáhly za posledních deset let zhodnocení 88 %, slovenské indexové důchodové fondy z tamního povinného druhého pilíře zhodnotily úspory lidí o 133 %. Ještě výrazně lepších výsledků dlouhodobě dosahuje švédský státní fond AP7 Safa, který ve své dynamické třídě zhodnotil prostředky o 229 %. České dynamické fondy tak doručily méně než poloviční zhodnocení oproti zahraničním fondům a zaostávaly za vývojem světových akciových trhů přibližně o 5,5 procentního bodu ročně, což bude mít zásadní dopady na výslednou výši úspor účastníků v důchodu.   Proč má jen o pár procent nižší výnos tak dramatický dopad, vysvětlují autoři studie Filip Pertold a Lukáš Nádvorník akumulací úročení v čase: „Důvodem je složené úročení investovaných prostředků v kapitálovém pilíři a jeho exponenciální charakter. Při dlouhodobém investování, jehož je celoživotní odkládání do penzijního kapitálového pilíře učebnicovým příkladem, je třeba se zaměřit na výnos a čas.“ 

Zaplaťte 10krát 

Důsledky nízkých výnosů jsou dramatické. Aby průměrný český účastník penzijního spoření dosáhl stejné měsíční renty ve výši 10 000 Kč jako klient slovenských indexových fondů, musí během života pravidelně spořit až desetkrát vyšší částku. „Konkrétně celé české doplňkové penzijní spoření se současným rozložením kapitálu mezi konzervativní, vyvážené a dynamické fondy by vyžadovalo měsíční úložku přes 4 000 Kč, zatímco slovenské nové indexové fondy pro stejný benefit klientů vyžadují vklady jen 410 Kč,“ uvádí. Ve švédském modelu by dokonce stačilo odkládat jen 260 Kč měsíčně.  Studie zároveň ukazuje, že ani výrazné zvýšení státní podpory nebo výše vkladů nemůže tento problém vyřešit, pokud současné systémy s nízkým výnosem zůstanou beze změn. „Bylo by chybou se domnívat, že důvodem pro nízký stav úspor penzijních účtů účastníků v Česku jsou nízké vklady občanů, případně nízké vklady zaměstnavatelů. Klíč ke smysluplnému kapitálovému pilíři je v dostatečně vysokém výnosu, nízkých poplatcích a dostatečně dlouhé době spoření účastníků,“ dodávají autoři studie.  

str. 22 

První lyžování: Proč je lepší svěřit děti instruktorům

První lyžování může být pro děti zážitkem, pokud se k němu přistupuje s trpělivostí, hrou a respektem k jejich možnostem. Rodiče by neměli výuku uspěchat. Cizí autorita funguje lépe a profesionální instruktoři dokážou děti učit bezpečně, hravě a bez stresu, říká zkušená instruktorka Daniela Tichá, vedoucí lyžařské školy v krušnohorském Perninku. 

Vhodný věk pro první lyže je kolem pěti let, kdy jsou děti fyzicky i mentálně připravené. „Někdy to rodiče uspěchají a dají na svah příliš malé dítě. Ale je lepší, když si nejdřív jen hraje na sněhu, bobuje, zvykne si na zimní prostředí a hory. Dítě se musí na lyžování těšit a chtít samo. Všechno musí být formou hry,“ říká Daniela Tichá, která je zároveň lektorkou Českého svazu lyžařských škol, jedné z institucí, které vydávají licence a školí instruktory, a má letité zkušenosti s výukou dětí i nových instruktorů.  U dospělých je metodický postup dost stejný. „Vynechávají se jen hry, ale dospělým musíme vždy všechno vysvětlit krok po kroku a doslova. To dětem nemusíme, u nich je to škola hrou,“ směje se Tichá.  Podle ní je důležité, aby dítě nejdřív pochopilo, že lyže kloužou, a aby si zvyklo na nové pohyby i pocit „dlouhé“ nohy. „Jakmile se dítě začne bát, je to zbytečný stres. Když mu dáte prostor a čas, jde to mnohem rychleji,“ dodává instruktorka. 

První den na svahu pomalu a hravě 

První lekce v dětské školičce bývá zkouškou trpělivosti. „Učíme děti padat, zvedat se a pohybovat po rovině. Čím déle se věnujeme přípravě, tím rychleji se pak dítě skutečně rozlyžuje,“ vysvětluje Tichá.  Škola v krušnohorském Perninku nabízí i speciální lyžařskou přípravku pro děti od tří do čtyř let, kde se malí lyžaři seznamují s lyžemi, rovnováhou a pohybem na sněhu bez stresu.  „Největší chyba je, když rodiče děti vezmou do náruče, pustí je dolů ze svahu a u toho na ně ještě křičí pokyny,“ upozorňuje. „Dítě je přetížené vjemy a nic si z toho nevezme. Správně má instruktor nebo rodič jet před dítětem, aby udržovalo oční kontakt a mělo pocit bezpečí.“  Daniela Tichá také varuje před lacinými pomůckami, které se prodávají jako bezpečnostní gumy na brzdění. „Je to nesmysl. Dítě se tím nic nenaučí, protože ho rodič tahá do záklonu a samo nevytváří aktivní pohyb. Navíc jsem už viděla zranění, kdy jiný lyžař vjel do té gumy a katapultoval dítě do vzduchu,“ říká.  

str. 50