Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 8/2026?

Ropa už v Česku došla, jen jsme to nevěděli

Česko má podle zjištění časopisu Týden za sebou první vážný výpadek v dodávkách ropy v důsledku uzavření Hormuzského průlivu kvůli konfliktu USA a Izraele s Íránem. Vláda Andreje Babiše (ANO) výpadek překlenula uvolněním 100 tisíc tun ropy ze Správy státních hmotných rezerv. Dodávky ropy do Česka jsou nyní stabilní, zajištění dlouhodobého řešení výpadků je především úkolem Evropské unie. Podle ekonomů by byly důsledky náhlého „vyschnutí“ ropovodu pro tuzemskou ekonomiku fatální.

Společnost Orlen Unipetrol RPA 26. března oznámila, že jí dochází ropa. „V důsledku eskalace mezinárodní geopolitické situace došlo k výpadkům v logistickém řetězci a k významným omezením v dodávkách vstupních surovin,“ uvedl v prohlášení tento provozovatel rafinerií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, které jako jediné v Česku zpracovávají surovou ropu z ropovodu TAL. Jedním ze zdrojů ropy pro TAL je právě přeprava suroviny tankery přes Hormuzský průliv. „V důsledku této mimořádné situace je vážně ohroženo zpracování ropy v našem rafinérském závodě v Litvínově, jakož i výroba na etylenové jednotce a na polymeračních jednotkách,“ dodala společnost. To prakticky znamená, že z ropy vyrábí pohonné hmoty – od benzinu přes naftu až po plyn – včetně dalších olejů a surovin pro výrobu plastů, polystyrenu nebo čpavkových plynů pro zemědělská hnojiva a dalších chemikálií pro využití v průmyslu a farmacii. Vláda rafinerii krátce nato schválila zápůjčku 100 tisíc tun ropy z nouzových zásob Správy státních hmotných rezerv. „Aby se zajistil stabilní chod rafinerií, a tím pádem stabilní dodávky na čerpací stanice,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání vlády. Podle něj se sešly dvě události – mimořádná údržba a rekonstrukční práce na ropovodu TAL –, které jsou ale obvyklé. „A mimořádná situace na Blízkém východě,“ dodal ministr. Redakci časopisu Týden posléze vysoce postavený zdroj z Ministerstva průmyslu a obchodu pod podmínkou anonymity potvrdil, že rafinerie měla skutečně problémy s dodávkami ropy z důvodů, jež oznámila. Rychlé uvolnění zásob z rezerv situaci pomohlo stabilizovat. Aktuálně problémy s dodávkami nejsou, uvedl zdroj. „Abychom překlenuli toto období a zajistili kontinuitu výroby pohonných hmot a jejich dodávek na český trh v maximálně možném množství, požádali jsme Správu státních hmotných rezerv o zápůjčku ropy,“ potvrdil redakci mluvčí Orlen Unipetrol RPA Pavel Kaidl. Podle něj ropnou zápůjčku začali čerpat hned na konci března. Výpadek tak nezaznamenalo ani státní Čepro, které zajišťuje především přepravu, skladování a prodej ropných produktů. „Zásobování pohonnými hmotami ze strany společnosti Čepro není ohrožené. Dodávky do našeho systému od napojených rafinerií jsou také standardní. V tomto směru můžeme garantovat, že děláme vše pro stabilitu českého trhu s pohonnými hmotami,“ konstatoval mluvčí Marek Roll.

str. 6

Pojedu. Nepojedeš!

Prezident Petr Pavel dal jasně najevo, že se chce účastnit letního summitu NATO v turecké Ankaře. Ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé) je to však proti srsti. Eskalujícího sporu si už všímají rakouská média. Tisková agentura APA označila spor za bezprecedentní a bizarní.

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou premiéra Andreje Babiše ohledně toho, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, už se přelil do zahraničních médií. Rakouská tisková agentura APA napsala, že se jedná o bizarní spor. Připomíná, že vše začalo Babišovým vyjádřením, že je „logické“, aby Česko na summitu zastupovali on a šéf diplomacie Macinka. Podle premiéra bude moci spojencům, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, „lépe vysvětlit“ aktuální výši českých výdajů na obranu. Aliance v současnosti vyžaduje, aby členské země na obranu vydávaly nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letošní české výdaje odpovídají 1,73 procenta HDP. K dosažení dvouprocentní hranice přispívají mimo jiné výdaje na dopravní stavby. APA připomíná, že Pavel se od nástupu do prezidentské funkce v roce 2023 účastnil všech summitů NATO a chce v této praxi pokračovat. „Co se týče zahraničních cest, je velmi aktivní – přinejmenším ve srovnání se svým předchůdcem Milošem Zemanem,“ poznamenala APA.

Provokatér

Agentura si všímá, že konflikt přiživuje ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka, který je podle ní považován za provokatéra. Vztahy mezi šéfem diplomacie a prezidentem jsou podle agentury napjaté, protože Pavel odmítl do vládní funkce jmenovat kontroverzního „čestného prezidenta“ strany Filipa Turka. Macinka v současném sporu o složení české delegace na summit NATO o prezidentovi mluvil jako o „zástupci opozice“ nebo jako o „politikovi bez reálného vlivu“. Rakouská agentura připomíná, že Pavel a Babiš mají ještě tři měsíce, aby se nějak dohodli. „Zda se to podaří, je ve hvězdách,“ dodává.

str. 12

Vatikánská smlouva narazila u Ústavního soudu

Kontroverzní česko-vatikánská smlouva je podle rozhodnutí Ústavního soudu v rozporu s českým ústavním pořádkem. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez omezení a které bylo předmětem největší kritiky, a také omezení přístupu badatelů k církevním archivům. Nález brání dokončení ratifikace smlouvy. Vláda vyhodnotí varianty dalšího postupu. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) otevře téma na některém z příštích zasedání koaliční rady.

Takzvaný konkordát upravuje vztahy mezi státem a katolickou církví, jíž zaručuje konkrétní práva a svobody. Návrh na posouzení souladu vyjednaného znění smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina senátorů. Jejich advokát Pavel Uhl nález přivítal a ocenil, že se soud jejich pochybnostmi důkladně zabýval. „Nenazval bych to výhrou, ale poznáním,“ řekl Uhl. Pokud bude nová vláda chtít pokračovat v přípravě smlouvy s Vatikánem, měla by podle senátora Václava Lásky (SEN 21) začít úplně nanovo a vzít v potaz celý nález Ústavního soudu. Láska, jenž návrh k soudu podal, řekl, že v podrobném nálezu dal soud kritikům za pravdu i v řadě dalších připomínek, které je třeba v debatě zohlednit, například co se týče omezení možnosti státu měnit vnitřní právo. Pochybnosti měl také prezident Petr Pavel, jehož podpis k ratifikaci chybí. Naopak Fialův kabinet smlouvu hájil, stejně jako Česká biskupská konference. „Respektuji rozhodnutí Ústavního soudu. Je to ale škoda, stálo to velké úsilí a celé týmy právníků a diplomatů pracovaly na tom, aby smlouva dobře sloužila české společnosti,“ uvedl někdejší premiér Petr Fiala (ODS).

str. 14