Nové vydání časopisu Instinkt č. 3/2026: Nejnovější rozhovory, příběhy a témata čekají na vás

Petra Hřebíčková: „Ze studií jsem neměla špatný pocit, naopak. Bylo to překrásné období.“

Je nejen skvělá herečka, ale hlavně máma, manželka a zahradnice. Když může, čas tráví s dětmi či mezi ovocem a zeleninou, kterou si s láskou pěstuje na chalupě.

Přestože vystudovala účetnictví, její pracovní život se ubíral zcela jinou cestou. „Asi bych nebyla nejlepší účetní a měla bych z toho nedobrý pocit. Pokud budeme hrát na ‚kdyby‘, myslím si, že bych měla spoustu přidružených koníčků a zálib,“ přiznala herečka v rozhovoru pro Instinkt.

Je aktuálně po premiéře filmu Když se zhasne. Jaké bylo natáčení?

Velmi uvolněné, kreativní a plné humoru. Byla to opravdu velmi příjemná práce s laskavými a talentovanými kolegy. I to, že jsme točili v Olomouci, byla přidaná hodnota. Měla jsem po večerech více času na sebe i odpočinek, a celkově to tudíž bylo soustředěnější.

Zahrála jste si podnikavou šéfkuchařku. Jste sama podnikavá žena? A jak to vy umíte s vařečkou u plotny?

Neřekla bych, že jsem podnikavá. Mám spoustu nápadů, ale realizovat je, to je těžší. Hlavně proto, že se člověk musí rozhodnout, kterému nápadu dát prostor a čas. Mě strašně vadí manažerské práce, takže bych k tomu potřebovala spoustu šikovných lidí. Filmová Nina je schopná si spoustu těchto záležitostí obstarat sama, protože ví, že to udělá nejlíp. Mě mé pochyby a stovky možností, které vidím, brzdí. A co se týče plotny, ovládám asi takový průměr, obstarám obstojně rodinu, ale rozhodně vaření za svou vášeň nepovažuji. Hlavně když člověk připravuje jídlo třikrát denně. Naštěstí v tom nejsem sama, protože můj muž je výborný kuchař.

Jak správně zvolit název společnosti a na co si dát pozor?

Založení společnosti je prvním krokem na cestě k podnikání a volba vhodného názvu v tomto procesu sehrává důležitou roli. Právě název je totiž to první, s čím se budoucí zákazníci, obchodní partneři nebo investoři setkají. Jeho správná volba tak může výrazně ovlivnit první dojem z podnikatelského subjektu. V tomto článku si popíšeme, jak název společnosti správně vybrat, na co nezapomenout, a čeho se naopak vyvarovat. Na to nám odpoví JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., zakladatel advokátní kanceláře Matzner &Vítek.

Obchodně-marketingová rovina

Hledání vhodného názvu společnosti je doslova alchymie, v níž se snoubí kouzlo marketingu s realitou práva. Na jedné straně je touha po názvu, který bude maximálně atraktivní a zapamatovatelný, na straně druhé však stojí povinnost dodržet stanovené právní mantinely. Z čistě marketingového hlediska by měl název být především originální, stručný, výstižný, snadno zapamatovatelný, moderně pojatý a neměl by vzbuzovat negativní konotace. V posledních letech jsou velice oblíbené názvy obsahující cizojazyčná slova. Tento trend signalizuje, že podnikatel drží krok s dobou, a lze tak od něho očekávat kvalitní produkt nebo službu.

Při volbě názvu je důležitá komunikační přesnost, výstižnost a přímočarost. Pro firmy se zaměřením na zelené výrobky se může vyplatit sázka na výrazy jako „Eko,“ „Nature“ nebo „Green,“. Naopak pro společnosti podnikající v oblasti moderních technologií by název měl rezonovat s inovacemi či využitím umělé inteligence. Jako advokát nicméně vždy doporučuji: vyhněte se pojmům, které vzbuzují negativní emoce (např. „losers“ nebo „haters“), jakož i všeobecným pojmům (např. „global“ či „international“), které cílové skupině ve skutečnosti nic nesdělí. Účelem je totiž vytvořit něčeho jedinečného, co odráží váš příběh, hodnoty a podnikatelský záměr. Pokud plánujete expandovat do zahraničí, nezapomeňte si také ověřit, že zvolený název nezní v cizím jazyce nevhodně, směšně, či dokonce vulgárně.

Ondřej Neff: „Tehdejší fantazie je dnešní realita.“

Novinář, který byl průkopníkem českého internetu, proslul především coby celoživotní spisovatel science fiction. Svůj první příběh v tomto žánru napsal ve svých deseti letech. Jaká ale bude podle Ondřeje Neffa budoucnost? „Současného úpadku jsme svědky a bohužel i spolupachateli,“ přiznává v rozhovoru.

Jeho první román pro kluky byl vydán v roce 1978 a nese název Holky se perou jinak. Naopak tetralogii Jádro pudla, která pro něj měla velký význam, publikoval jako svou první sci-fi v roce 1984. V jeho obsáhlé bibliografii najdete i převyprávěné romány Julese Verna, jako například 20 000 mil pod mořem nebo Dva roky prázdnin. Dnes má na kontě více než sto autorských knih. V roce 2024 byl uveden do Síně slávy českého komiksu Muriel.

Máte zajímavé předky. Byli mezi nimi mecenáši, obchodníci, literáti, vlastenci. Zajímal jste se o historii svvého rodu, a pokud ano, kam jste došel a co jste zjistil?

Vyrůstal jsem v atmosféře, která byla minulostí naší rodiny doslova nasáklá. Bydleli jsme v palácovém „domě s kalichy“, ozdobeném iniciálami mého pradědečka Aloise Stuchlíka. Bylo mi dvanáct, když vyšel první díl Sňatků z rozumu a tehdy osmdesátiletá Pavla Stuchlíková mě učila francouzsky. Ano, je ve mně úcta k předkům a úcta k době, která je s nimi spjata a po níž zůstal jen stín.

Sňatky z rozumu, které napsal váš tatínek Vladimír Neff, jsou fantastická pětidílná sága dvou podnikatelských rodů z vrcholného období národního obrození. Předlohou postavy jednoho z hlavních hrdinů – Jana Borna – byl váš pradědeček Jan Neff. Režisér František Filip podle ságy natočil legendární filmový seriál. Jak se vám líbil?

Především seriály byly dva, a třebaže ho natočil týž režisér, ten skvělý je první, černobílý. Právě ten máte zřejmě na mysli. Pracovalo se na něm i v srpnu 1968. Natočené filmy se převážely pramičkou přes Vltavu k vyvolání na Barrandově, protože mosty hlídali Rusové a hrozilo nebezpečí, že některého z těch imbecilů napadne krabici s exponovaným filmem otevřít. Pokud jde o „pokračování“, to je politováníhodný normalizační paskvil. Můj otec už byl na sklonku života a jeho soudnost byla omezená, takže s realizací souhlasil. Po něm ve mně zbyla jen hořkost. Zmíním ale skvělou inscenaci Sňatků z rozumu v Divadle na Vinohradech v dramatickém zpracování Jana Vedrala. Litoval jsem, že se toho tatínek nedožil.