Současné české zákony nevytváří podmínky pro plnění úkolů k zajištění obrany a bezpečnosti, a to zejména v době míru, řekl dnes v Senátu náčelník generálního štábu Karel Řehka. Jde podle něho například o vyslání českých vojáků do operací Severoatlantické aliance sloužících k odstrašení nebo k přípravě obrany. Řehka zmínil také situace, kdy Česko bude sloužit jako zázemí aliančních sil či k jejich tranzitu.
"Naše pojetí krizových stavů počítá s vojenskou krizovou situací až za stavu ohrožení státu s dostatečnou varovací dobou, což z pohledu řešení současných požadavků a úkolů je již překonané a nebezpečné. V rámci hybridního působení nepřítele navíc nelze jasně stanovit hranice mezi civilní a vojenskou krizí," uvedl Řehka.
Řehka na veřejném slyšení nazvaném Bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnost státu sdělil, že NATO reagovalo na bezpečnostní situaci zpracováním plánů odstrašení a obrany. Pokud by se stupňovalo napětí například s Ruskem, aliance by podle náčelníka generálního štábu posílila své východní křídlo ve snaze předejít konfliktu. Pokud by konflikt vypukl, NATO by podle něho bránilo každý centimetr svých členských států.
"Ještě v míru, hlubokém míru, aliance v případě potřeby musí začít rozjíždět různá opatření, tak aby se to stíhalo, včetně přesunu sil, vyslání našich sil, včetně podpory hostitelské země. K tomu my vůbec nemáme nastavenou legislativu," řekl Řehka. Některá opatření je podle něho nutné přesunout před stav ohrožení státu a válečný stav. Možností by bylo podle Řehky vymezit nový krizový stav nebo mimořádná opatření spojená s plněním spojeneckých závazků.
Náčelník generálního štábu navíc upozornil na to, že ani nynější vymezení stavu ohrožení státu neodpovídá kolektivní obraně. Očekával by navíc politický odpor k jeho vyhlášení, protože je spojený s omezením svobod lidí.
Obdobně jako Řehka se vyjádřil bývalý náměstek ministryně obrany Jan Jireš, podle kterého je potřebná zásadní revize branné a krizové legislativy. Legislativa svazuje ruce armádě a státu i na spojenecké úrovni, uvedl.
Bývalý vrchní ředitel ministerstva vnitra Jan Paďourek má za to, že je třeba s ohledem na nové hrozby včetně kybernetických útoků a šíření dezinformací provést nový audit národní bezpečnosti, který by nahradil původní podobu z roku 2016. Jako nekonzistentní kritizoval rozhodnutí vlády zmrazit růst výdajů na obranu.
