Režim je před sedmdesáti lety oběsil jako nepřátele státu. Dnes je církev prohlásila za blahoslavené. Kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti babického procesu, byli při slavnostní mši v Brně za přítomnosti 13 000 věřících zapsáni do seznamu blahoslavených katolické církve.
Katoličtí kněží Jan Bula a Václav Drbola, jež popravili komunisté, byli dnes při slavnostní mši na brněnském výstavišti prohlášeni za blahoslavené. Vyvrcholil tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou věřící připomínat každý rok 17. června.
Mše začala ve 14:30, podle mluvčí brněnského biskupství se jí zúčastnilo přes 13.000 lidí. Slavnost se nesla ve znamení červené barvy, která má připomínat krev obětí, ale i vítězství.
Slavnosti předsedal papežský legát Michael Czerny. Mše se zúčastnilo také několik stovek kněží i ministrantů. Kněz brněnské diecéze a postulátor kauzy Karel Orlita nejprve přednesl žádost o blahořečení obou kněží a přečetl jejich životopisy, načež Czerny z pověření papeže Lva XIV. přečetl apoštolský list, kterým papež zapsal Bulu a Drbolu do seznamu blahoslavených.
"Byli vnímaví ke kněžské službě. S hlubokou vírou zůstali věrni Kristu, navzdory tlaku komunistického režimu, který se tehdy v Československu snažil podřídit církev státní moci a potlačit každou formu náboženského života," uvedl v žádosti Orlita.
"Byli to pastýři, kteří chtěli sloužit svému lidu, kázat evangelium a vnášet lidem do jejich životů svobodu. Právě to se ukázalo jako nepřijatelné pro režim, který si nárokoval nejen poslušnost, ale i vnitřní souhlas. Šlo mu o duchovní zničení lidského nitra. Dnes společnost netrestá přímým násilím, ale tím, že vytlačuje na okraj, umlčuje a právě proto je svědectví nových blahoslavených tak aktuální," uvedl Czerny při kázání.
Na závěr mše brněnský biskup Pavel Konzbul předal Czernemu náprsní kříž zvaný pektorál s ostatky mučedníků. Apoštolský list od Czerneho převzal Konzbul, postulátorka Maria Cristina Bresciani a faráři z rodišť blahoslavených.
Po mši věřící uctili ostatky blahořečených. Relikviář je navržen symbolicky pro oba muže, uloženy jsou v něm však jen Drbolovy ostatky. Místo Bulova posledního odpočinku není známo, v relikviáři je část jeho primičního ornátu. Relikviář bude několik měsíců uložen v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně, pak zamíří do kostela svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Menší relikviáře budou i jinde.
Bula a Drbola figurovali v takzvaném babickém procesu. Případ vraždy tří funkcionářů v Babicích posloužil na počátku 50. let jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodák ze Staroviček na Břeclavsku a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli oběšeni v Jihlavě.
Než církev rozhodne, že se někdo stal svatým nebo blahoslaveným, předchází tomu složitý proces. Jeho první fáze je v diecézi, druhá v Římě. Diecézní fáze spočívající v sesbírání důkazů začala v případě Buly v roce 2004, u Drboly v roce 2011. Šlo o specifický soudní proces s danými pravidly. Před tribunálem hovořili pamětníci, historikové pátrali v archivech, aby zjistili co nejvíce o životě kněží. Druhá fáze beatifikace je v rukou papežského dikasteria pro blahořečení a svatořečení ve Vatikánu. Papež Lev XIV. podepsal dekret o blahořečení Buly a Drboly loni v říjnu.
