Obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny. I přes nárůst výroby je ovšem podle oborových zástupců rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku velmi pomalý, výrazněji přibývají pouze soláry a ostatní zdroje spíše stagnují. Vyplývá to z informací Komory OZE pro ČTK. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta. Stát do roku 2030 očekává nárůst podílu až na 30 procent.
Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent. "Čtyři pětiny nových fotovoltaik jsou instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách. To je výhodné pro jejich majitele i stabilitu sítě," uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Více energie oproti předloňsku vyrobily také vodní zdroje, kterým pomohl zejména vyšší objem srážek. Z vodních elektráren šlo do sítě přes 2,65 GWh, což bylo meziročně o 12,4 procenta více. Přibližně o půl procenta stoupla produkce větrných elektráren na 705 MWh. Naopak bioplynové stanice meziročně snížily výrobu o 1,4 procenta na 2,38 GWh.
"Situace ve větrné, vodní a bioplynové energetice je alarmující. Bioplyn by mohl nahradit významnou část dováženého zemního plynu a dodávat elektřinu v době, když zrovna nefouká nebo nesvítí. U vodních elektráren existují stovky vhodných lokalit, kde by mohly stát nové zdroje. Větrných elektráren je v Česku přes 200. V tuzemsku je dost potenciálu pro dalších 1200 elektráren. Pokud se je podaří postavit, větrné elektrárny budou pokrývat téměř třetinu roční spotřeby elektřiny celé ČR," řekl Chalupa. Podle něj alespoň v poslední době roste zájem obcí a krajů o nové větrné elektrárny.
Stát do budoucna počítá s obnovitelnými zdroji jako se součástí českého energetického mixu, kdy by měly doplňovat jaderné zdroje. Na konci loňského roku vláda schválila klimaticko-energetický plán, v něm počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě na více než 30 procent.
