Obraz Josefa Čapka Piják se dnes v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v dnešní aukci na vyvolávací ceně devět milionů korun, uvedla galerie v tiskové zprávě.
Piják je podle galerie vzácnou ranou prací Josefa Čapka. Malba zobrazuje muže u stolu s kloboukem na hlavě zahleděného do sklenice vína. Je to typicky čapkovský obyčejný typ, jehož prostřednictvím však autor ze všednosti dobývá to, co přesahuje pouhou dokumentaci sociálního údělu, uvedli galeristé. Formální řeč obrazu je příznačná pro Čapkův kubismus přelomu 10. a 20. let 20. století.
Dnešní aukce Galerie Kodl byla především poctou malíři, kostýmnímu výtvarníkovi a scénografovi Theodoru Pištěkovi. "Bylo nám ctí, že jsme s ním mohli dlouhodobě spolupracovat, často se také osobně setkávat, diskutovat o umění," uvedl majitel galerie Martin Kodl. Právě jeden z Pištěkových obrazů patřil k dílům, která se dnes vydražila za nejvyšší ceny. Jeho olej Autoportrét u okna I získal vítězný sběratel za 15,6 milionu korun, což je druhá nejvyšší cena za Pištěkova díla.
Autoportrét u okna I vznikl v době tvrdé normalizace, kdy se Pištěk obracel k motivu zahalených lidských figur jako k symbolu osobní i společenské nesvobody. Malba zobrazuje hlavu obalenou zmačkaným papírem, připomínající odloženou antickou bustu, a působí podle galerie jako "umlčený objekt bez identity". Dílo vstoupilo do aukce s vyvolávací cenou osm milionů.
Mezi velmi sledované položky patřila podle galerie také Krajina, vrcholné dílo francouzského surrealisty Yvese Tanguyho z roku 1935. Prodala se za 18 milionů korun. Zhruba za 15,7 milionu se vydražila olejomalba Tichý záliv od Jakuba Schikanedera z let 1910 až 1915. Jedná se tak o druhý nejdražší obraz tohoto autora.
Sběratelé při aukci získali také například malbu Noc z roku 1947 z vrcholného období malíře Karla Černého za 7,4 milionu. Obraz Emila Filly z roku 1929 Zátiší s melounem se prodalo za 6,7 milionu a olej Václava Špály Na Vltavě z roku 1927 za 7,9 milionu. Úspěšná byla podle galerie tradičně kolekce děl Josefa Lady, z nichž se třeba Hrusice z jara z roku 1941 prodaly za 4,1 milionu a Orání z roku 1949 za téměř čtyři miliony. Značný cenový nárůst zaznamenala třeba Adriena Šimotová se svým Červnovým dnem z roku 1965. Její tempera na dřevěné desce vstupovala do aukce s vyvolávací cenou 800.000 korun a prodala se za 3,1 milionu. Autorský rekord překonala Eva Švankmajerová, jejíž Stopa z roku 1976 se vydražila za 1,8 milionu.
Galerie Kodl věnovala tradičně první část nedělní aukce benefici. Na podporu uměleckých projektů festivalu Pražské jaro se dražilo prvních šest položek, které přímo pro tuto příležitost vytvořilo šest současných umělců – Michal Cimala, Jan Hísek, Pavla Malinová, Karolina Netolická, Jakub Špaňhel a Vladimír Véla. Festivalu připadne 515.000 korun, polovina z částky za celou kolekci. Ve prospěch sociálně–rehabilitačního Centra Paraple se pak dražil soubor děl od Oty Janečka, Jaroslava Róny, Adély Olivy, Martina Herolda, Miroslavy Zychové, Emmy Srncové, Karla Gotta a Jana Mikulky. Na konto Centra Paraple zamíří 942.500 korun.
Aukce nabídla 217 děl s celkovou vyvolávací částkou přes 118 milionů korun. Prodalo se 95 procent dohromady za 247,5 milionu. Přímo v sále bylo při aukci 400 lidí, asi 400 dražitelů na telefonních linkách a další kupující on-line na portálu Artslimit. "Je to dobrá zpráva pro celé české výtvarné umění. Jakmile rostou ceny, roste zájem sběratelů a prestiž tvůrců," sdělil Kodl.
