Ve věku 86 let zemřel výtvarník, hudebník a někdejší ředitel Národní galerie Milan Knížák. Česká kultura ztrácí mimořádnou, avšak hluboce kontroverzní postavu, která stála u zrodu českého undergroundu, vedla Akademii výtvarných umění a svými názory i tvorbou dlouhodobě polarizovala a formovala domácí uměleckou scénu.
Výtvarník Milan Knížák byl podle představitelů české kulturní scény, které oslovila ČTK, výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel dnes ráno ve věku 86 let.
"Milan Knížák byl a zůstává mimořádnou postavou české kultury. Vedle svých českých současníků byl ve své umělecké tvorbě buď napřed, nebo přesněji úplně jinde. Byl vždy sám svou vlastní kategorií," popsal tvorbu Knížáka rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) Tomáš Pospiszyl. Jeho život a dílo byly podle Pospiszyla propojeny v jeden celek. "Tam bych hledal jeho cestu k polistopadové politice. Nebál se kontroverzí, přesněji je sám s oblibou vyhledával. Stále mu něco vadilo," uvedl.
Knížák se podle Pospiszyla výrazně zasloužil o AVU, v jejímž čele stál v letech 1990 až 1997. Studující podle současného rektora ovlivnil pozitivně i negativně. "Jeho dílo čeká na své zhodnocení a jeho z principu rozporuplný odkaz bude dál polarizovat kulturní obec," dodal Pospiszyl.
Podle malíře Jakuba Špaňhela, který u Knížáka studoval, byl především výborným pedagogem, kterého měli studenti rádi. Vyzdvihl jeho encyklopedické znalosti, smysl pro humor i přesah do řady oborů. "Myslím, že ještě není až tak moc doceněný v Česku," řekl. Špaňhel označil Knížáka za jednoho z nejvýznamnějších českých umělců posledních padesáti let, který ovlivnil celou generaci výtvarníků.
"Milan Knížák byl již od šedesátých let bezpochyby jednou z nejvýraznějších, ale zároveň i nejkontroverznějších postav výtvarného umění u nás. Byl osobností, která kolem sebe dlouhá léta vyvolávala nejen obdiv, ale později mnohdy i hluboké rozpory u lidí, kteří se s ním profesně či lidsky setkali. Jeho odchod uzavírá jednu výraznou kapitolu české kulturní scény," sdělil malíř Jiří David.
Sochař a malíř František Skála Knížáka vnímá jako velice výraznou osobnost, která byla zároveň kontroverzní. "Některé jeho názory jsem uznával, ale některé zase příliš ne," řekl Skála.
"Měl velký talent pro rozpoznání kvality, speciálně v obrazech," řekl galerista a majitel Galerie Kodl Martin Kodl s tím, že spolu diskutovali o obrazech. Knížák měl podle něj cíl vrátit českému umění prestiž, kterou mělo za první republiky. Přes jeho prudkou a nekompromisní povahu udělal velký kus práce pro Národní galerii, uvedl Kodl. Knížáka a Jiřího Fajta, který stál v čele galerie v letech 2013 až 2019, vnímá Kodl jako poslední velké ředitele Národní galerie.
Knížákův odchod podle galeristky a spoluzakladatelky DSC Gallery Olgy Foglar znamená odchod jedné z nejvýraznějších osobností českého umění, který ovlivnil i ji osobně. Připomněla, že s Knížákem spolupracovala před více než 20 lety na festivalu Sculpture Grande na Václavském náměstí, na které se podíleli i jeho studenti. "Dodnes si pamatuji především to, jak stál za svými studenty a s jakým zaujetím formoval novou generaci umělců," popsala.
Před třemi lety uspořádala jeho samostatnou výstavu věnovanou figurativní tvorbě a ještě před několika týdny se s ním setkala. "Nejvíce jsem na profesoru Knížákovi obdivovala jeho mezinárodní přesah, osobní statečnost v době minulého režimu, nadhled, neuvěřitelnou imaginaci a jedinečný smysl pro humor," uvedla Foglar.
Knížák výrazně ovlivnil československou i českou výtvarnou scénu, jeho aktivity zahrnovaly také hudbu, architekturu, design, módu, poezii či fotografii. Stál u zrodu českého undergroundu. Často se vyjadřoval k politice a společenskému dění v zemi, byl přítelem a podporovatelem bývalého prezidenta Václava Klause, který mu v roce 2010 udělil medaili Za zásluhy. Sám v roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu za ODS.
