Plzeň letos na jaře rozdá více než 400 stromů zhruba 200 obyvatelům města, kteří projevili zájem o jejich vysazení na svých pozemcích. Po loňské výsadbě větších listnatých stromů se město nyní zaměřuje na ovocné stromy, které mají nejen produkční hodnotu, ale také přinášejí stín, podporují biodiverzitu a připomínají tradiční městské zahrady. Žadatelé si mezi dvaceti druhy vybrali jabloně, hrušně, švestky, třešně, broskvoně i ořešák, a po podpisu darovací smlouvy je získají v březnu v lesní školce Čtyrák. Projekt je součástí dlouhodobé strategie města na zlepšení kvality životního prostředí a adaptaci na změnu klimatu.
O strom si mohli lidé zažádat loni. V nabídce byly dvě desítky odrůd - několik druhů jabloní, hrušní, švestek, broskvoní, třešní, višní, jeřábů i jedna odrůda ořešáku. Úspěšným žadatelům je správci městské zeleně předají v březnu v areálu lesní školky Čtyrák v Bolevci, řekl náměstek pro životní prostředí Aleš Tolar (STAN).
Podpora tradičních zahrad a biodiverzity
Ovocné stromy podle Tolara ze zahrad mizí a lidé je často nahrazují nepůvodními okrasnými dřevinami, často jehličnany. "Podpora výsadby stromů je součástí systematického přístupu k adaptaci na změnu klimatu a ke zvyšování kvality městského prostředí. Ovocné stromy nejsou jen připomínkou tradičních zahrad, kromě produkční funkce přinášejí i užitek, stín a přirozenou biodiverzitu," poznamenal náměstek.
V první výzvě před více než dvěma lety rozdala Plzeň kolem 300 větších stromků, na něž vyčlenila jeden milion korun. V katalogu byly listnaté stromy jako dub, buk, jasan, javor, jírovec, lípa, bříza i habr i některé ovocné stromy.
Lidé se zavazují ke správě stromů
"Byl o ně zájem, nicméně veřejnost projevila přání i o stromy ovocné, takže teď jsme ten katalog lehce upravili a je tam víc ovocných stromů. Rozdáváme asi 207 žadatelům, kteří se v loňském roce o stromy přihlásili. My jsme vždycky prověřili pozemky, kde si je chtějí vysadit. Jenom nepatrné procento, asi šest žádostí, jsme museli z nějakých důvodů vyřadit, protože ten pozemek pro to nebyl vhodný," uvedl Tolar. Lidé podepisují darovací smlouvy a zavazují se, že o stromy se budou starat. Město si nechává i možnost po určitou dobu případně darovaný strom zkontrolovat.
Magistrát vyčlenil asi milion korun, nakonec se nesešlo tolik žádostí, aby se celá částka vyčerpala. Náklady na rozdané ovocné stromy jsou podle Tolara přes 600.000 korun. Peníze jsou z městského fondu životního prostředí, kam jdou například peníze za pokuty za černé skládky a podobně a město tyto peníze vrací zpět do projektů zaměřených na přírodu a na zlepšení životního prostředí.
