Pacientů se srdečním selháním bude za 15 let skoro dvojnásobek proti současným zhruba 370.000. Nemoc, při níž srdce postupně slábne, je třeba podle lékařů zachytit včas. Zaměří se na to od ledna i při preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Na dnešním semináři k tomuto onemocnění v Senátu to řekli ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek a místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Nemoc, která často uniká pozornosti
Nemoc, která se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 65 let, nemá žádné snadno rozpoznatelné příznaky. Lidé se zadýchávají při námaze, ztrácejí výkonnost, jsou častěji unavení nebo mají oteklé nohy. "Řada pacientů má pocit, že je to normální," řekl Linhart.
Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatečné množství krve, jeho nejčastější příčinou je poškození srdce po infarktu, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo jejich kombinace. Ve větším riziku jsou například lidé s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo obézní. Za posledních deset let přibylo nemocných o čtvrtinu.
Nové vyšetření pomůže odhalit nemoc včas
Blížící se nebo už rozvinuté srdeční selhání odhalí podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky specializované vyšetření krve. Praktičtí lékaři nově nechají vyšetřit krev lidem starším 50 let se dvěma rizikovými faktory, opakovat vyšetření mohou každé dva roky. Od 60 let pak bude k opakovaným testů stačit jeden rizikový faktor. Podle Linharta je zásadní, aby se lidé začali léčit dříve, o to déle pak zůstane jejich zdravotní stav lepší.
Nedostatečné kapacity ordinací komplikují péči
Za problém považují kardiologové současné kapacity ordinací, v některých regionech podle průzkumu pacientské organizace Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění jen 30 procent přijímá nové pacienty. Podle Šonky by se mělo víc pacientů vracet do péče praktika, potřeba by ale bylo zrušit omezení na předepisování některých léků.
Podle Duška je srdeční selhání častou příčinou snížené práceschopnosti. Polovina nemocných je sice v předdůchodovém věku, tři čtvrtiny z nich jsou ale častěji nemocné a 40 procent ze zdravotních důvodů pracovat nemůže. Náklady na invalidní důchody, nemocenské a příspěvky na péči o tyto pacienty ÚZIS za loňský rok spočítal na téměř 15 miliard, zdravotní pojišťovny léčby vyčíslily na sedm miliard.
Nemoci srdce a cév patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v Česku, zároveň lze většině předejít. Vláda před rokem schválila Národní kardiovaskulární plán, nyní se zavádí. Ministr zdravotnictví v demisi Vlastimil Válek (TOP 09) na tomto setkání uvedl, že podobně jako pro plán boje s rakovinou by Česko mohlo i na realizaci Národního kardiovaskulárního plánu získat evropské peníze. V úterý podle něj byla na potřebě řešit problematiku nemocí srdce a cév na úrovni EU shoda i při jednání ministrů zdravotnictví.
