Lídři zemí východního křídla NATO se dnes scházejí v Bukurešti, aby sladili své postoje před nadcházejícím aliančním summitem v Ankaře. Jednání Bukurešťské devítky se zaměří na posílení obrany, rostoucí roli Evropy v bezpečnosti i další podporu Ukrajině. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, který upozornil i na otázku obranných výdajů.
V Rumunsku se dnes ke společnému jednání sejdou lídři zemí východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Cílem summitu takzvané Bukurešťské devítky (B9) je především koordinace pozic a zájmů před aliančním summitem v Ankaře. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel, který se do Bukurešti přesunul spolu se svým slovenským protějškem Peterem Pellegrinim v úterý večer z Bratislavy.
Vznik formátu B9 iniciovalo Rumunsko spolu s Polskem v reakci na zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině po roce 2014. Dnešního summitu v Bukurešti se kromě členů B9 zúčastní i zástupci severských států, dorazit by měli i generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Lídři budou dnes na summitu diskutovat nejen o bezpečnosti východního křídla aliance, ale i o rostoucím podílu Evropy na zajištění bezpečnosti na kontinentu, řekl Pavel českým novinářům v úterý ráno před odletem z Prahy.
Výstupem summitu bude deklarace, ve které podle české prezidentské kanceláře účastnické státy například potvrzují připravenost posilovat bezpečnostní spolupráci a obranu východního křídla NATO či popisují Rusko jako hlavní hrozbu pro NATO a vyjadřují pokračující podporu Ukrajině i Moldavsku. "Deklarace by měla mimo jiné potvrdit platnost závazků přijatých v Haagu," uvedl v úterý Pavel.
Na loňském summitu NATO v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. V Česku tehdy vládl kabinet složený ze stran současné opozice.
Nynější vláda ANO, SPD a Motoristů v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich zahrnulo i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
