Učitel může být při výkonu profese osobou veřejného zájmu a musí strpět vyšší míru veřejné kontroly, rozhodl Nejvyšší soud (NS). Odmítl dovolání učitelky Martiny Bednářové, která vedla spor o ochranu osobnosti se společností Seznam Zprávy. O rozhodnutí informovala mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Jméno Bednářové neuvedla, je však patrné z kontextu.
Bednářová žádala smazání svého jména a podobizny z článku, který referoval o tom, jak při výuce hovořila o situaci na Ukrajině. Za ospravedlňování ruských válečných zločinů později dostala u trestního soudu podmínku. Jakékoliv pochybení odmítala.
NS připomněl, že při střetu práva na ochranu osobnosti a svobody projevu musí justice vždy zvažovat konkrétní okolnosti případu. "V projednávané věci se mediální kritika týkala výlučně profesní činnosti žalobkyně při výuce, opírala se o pravdivý skutkový základ prokázaný audiozáznamem a sledovala informování veřejnosti o otázce veřejného zájmu. Za těchto okolností bylo zveřejnění kritiky i údajů o osobě veřejného zájmu legitimní," uvedla Tomíčková.
Spor o ochranu osobnosti se týkal článku z roku 2022 s titulkem "V Kyjevě se nic neděje, tvrdila učitelka. Děti ji tajně nahrály. Přijde o práci“. Pedagožka chtěla, aby redakce smazala její jméno a podobiznu, omluvila se jí a zaplatila milion korun jako zadostiučinění. Zveřejnění osobních údajů a zvukového záznamu vnímala jako neoprávněný zásah do svých práv.
Soudy žalobě nevyhověly. Bylo to informování o věci veřejného zájmu, potvrdil NS. Pedagog při výkonu svého povolání podléhá kontrole veřejnosti a v tomto rozsahu je považován za osobu veřejného zájmu, zejména pokud se výuka týká významných společenských otázek. V takových případech pak musí strpět vyšší míru veřejné kontroly a kritiky. NS zároveň konstatoval, že zveřejnění jména, podobizny i záznamu bylo v daném případě kryto zpravodajskou licencí podle občanského zákoníku. Redakce materiály použila k informování veřejnosti o způsobu výuky a neprezentovala je ponižujícím ani nepřiměřeným způsobem.
Městský soud v Praze loni za ospravedlňování ruských válečných zločinů na Ukrajině potvrdil Bednářové sedmiměsíční podmíněný trest. Součástí pravomocného rozsudku je také tříletý zákaz pedagogické a výchovné činnosti i další práce s dětmi a povinnost absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti. Bednářová poté avizovala, že podá dovolání. Loni neúspěšně kandidovala ve volbách do Sněmovny za hnutí Stačilo!
Téma Ukrajiny otevřela češtinářka Bednářová při výuce v Základní škole Na Dlouhém lánu v Praze počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle rozsudku v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace. Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zpravodajství viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá.
