Změna zaměstnání už pro specialisty a manažery neznamená automaticky vyšší plat ani kariérní posun. Vyšší mzdu po přechodu získala jen třetina zaměstnanců, zatímco více než čtvrtina si finančně pohoršila. Hlavním důvodem odchodu přitom není plat, ale špatné vedení a toxická atmosféra. Alarmující je i stav psychické pohody – příznaky vyčerpání hlásí 86 procent dotázaných.
Změna práce už není zkratka k vyššímu platu
Změna zaměstnání už pro řadu specialistů a manažerů nepředstavuje automatickou cestu k vyššímu příjmu ani kariérnímu posunu. Vyšší mzdu po změně zaměstnání získalo 38 procent zaměstnanců, u 35 procent zůstala beze změny a 28 procent si pohoršilo. Vyplývá to z průzkumu společnosti Antal, která se specializuje na nábor zaměstnanců, poradenství v personalistice či tržní průzkumy.
Změna práce tak stále častěji nepředstavuje kariérní posun, ale reakci na aktuální situaci v zaměstnání. "Změna zaměstnání už není zkratkou k rychlému finančnímu růstu. Kandidáti mnohem více zvažují stabilitu firmy, kvalitu vedení a dlouhodobou udržitelnost role," uvedla manažerka společnosti Monika Kolmanová.
Špatný šéf žene lidi pryč víc než nízký plat
Důvody změny zaměstnání se posouvají od finančních k nefinančním faktorům, 42 procent respondentů uvedlo jako hlavní důvod odchodu špatné vedení, 39 procent motivovala nabídka vyšší mzdy a 37 procent odešlo kvůli špatné atmosféře na pracovišti. Významnou roli hrají také problémy v komunikaci s nadřízeným a dlouhodobý pracovní stres.
Výrazným tématem je stav psychické pohody zaměstnanců, 41 procent specialistů a manažerů uvedlo, že se jejich "wellbeing" v uplynulém roce zhoršil, zlepšení zaznamenala pětina. Alespoň jeden příznak dlouhodobého stresu nebo vyčerpání zmínilo 86 procent dotázaných. Nejčastěji jde o nedostatek energie s 68 procenty, negativní emoce spojené s prací se 64 procenty, ztrátu pracovního nadšení se 64 procenty, silný stres spojený s prací s 57 procenty a problémy se soustředěním s 41 procenty.
Praha táhne, ale stěhovat se nikdo nechce
Třetina respondentů by se za prací nestěhovala bez ohledu na lokalitu. Zároveň je však 59 procent ochotno pracovat na dálku pro zaměstnavatele mimo své město, a to i ze zahraničí. Praha zůstává nejatraktivnějším centrem pro případné přemístění se 47 procenty. Následuje Brno s 21 procenty a vybraná regionální centra či zahraničí. Zároveň však platí, že možnost práce na dálku se u většiny v posledním roce spíše stabilizovala nebo mírně omezila, zatímco očekávání zaměstnanců směrem k flexibilitě zůstávají vysoká.
Téměř 90 procent respondentů chce dále rozvíjet své digitální dovednosti, více než 70 procent se vzdělává samostatně. Ale jen dvě pětiny zaměstnanců vnímají systematickou podporu od zaměstnavatele. Umělou inteligenci vnímá 54 procent jako příležitost ke zvýšení efektivity a 39 procent jako možnost rozvoje nových dovedností. Současně se přibližně třetina obává jejího dopadu na pracovní uplatnění.
Průzkum se uskutečnil mezi 402 specialisty a manažery působícími v ČR. Zastoupeny byly různé obory, IT, inženýring, finance a účetnictví, administrativa, obchod, marketing, logistika, HR i vrcholový management.
