Pohotovosti v nemocnicích Ústeckého kraje čelí náporu pacientů, kteří by měli navštívit svého praktika. Přichází lidé pro recepty, s nachlazením i s požadavkem na vyšetření magnetickou rezonancí. Mladí se nechají vystrašit umělou inteligencí, starší neodhadnou závažnost svého stavu. Lékaři sloužit nechtějí a pětina pacientů ani nezaplatí poplatek. Kadaň proto začala vybírat peníze předem.
Třetina pacientů na pohotovost nepatří
S cizinci, chronickými pacienty, závislými na opiátech či s lidmi, kteří si zapomněli nechat předepsat lék, se potkávají lékaři sloužící pohotovosti v nemocnicích v Ústeckém kraji. Zhruba 30 procent takových pacientů však na pohotovost podle zdravotníků nepatří. Regulační poplatek 90 korun na pohotovostech v sedmi krajských nemocnicích v regionu nezaplatila loni pětina pacientů, řekla to mluvčí společnosti Krajské zdravotní (KZ) Miloslava Kučerová. Nemocnice Kadaň zavedla platbu před vyšetřením.
Lékařskou pohotovostní službu od ledna zajišťují místo krajů zdravotní pojišťovny. V Ústeckém kraji fungují jako dosud, povinně v nemocnicích, kde mají urgentní příjem. Krajská zdravotní provozuje pohotovost pro dospělé i děti ve všech nemocnicích, pouze v Rumburku službu pro dospělé zajišťuje soukromý subjekt. Zubní pohotovost má KZ jen v krajském městě.
O svátcích bývají čekárny plné
Pohotovost v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem ošetřuje ve všední dny deset až 12 pacientů, o víkendu 30 až 35. Nejvíce se na ni lidé obrací o svátcích, jako jsou Vánoce a Velikonoce, kdy jsou delší dobu zavřeny ordinace praktických lékařů. Nejčastějšími obtížemi jsou nachlazení, respirační onemocnění a bolesti zad a pohybového aparátu.
Na pohotovostech slouží hlavně lékaři z nemocnic. "Přivítali bychom větší účast praktických lékařů," uvedla Kučerová. Nemocniční lékaři musí přednostně zajišťovat péči o hospitalizované. "Kolegové moc sloužit nechtějí, což asi souvisí s tím, kdo přichází. Jsou to třeba lidé, kteří nemají svého praktického lékaře, nebo jsou to cizinci, teď například Ukrajinci, ale i zahraniční studenti na ústecké univerzitě. Další skupinu tvoří lidé, kteří si nehlídají, zda mají léky do zásoby, a přichází pro recept," řekl vedoucí oddělení všeobecného lékařství Masarykovy nemocnice Miloslav Tomaškovič.
Pacienti žádají rovnou rezonanci, jiní volají záchranku kvůli teplotě
Na pohotovost přichází také lidé, kteří nejsou spokojení se svým praktikem nebo nechtějí čekat. Stane se, že přijdou lidé, kteří si sami určí diagnózu a rovnou žádají o vyšetření na tomografu nebo magnetické rezonanci. "Těm musíme vysvětlovat, že takto to nefunguje, protože pohotovost je v podstatě ambulance první pomoci," uvedl Tomaškovič, který slouží na pohotovosti 20 let. Podle něj existují i lidé, kteří si volají záchrannou službu, protože mají dvě hodiny zvýšenou teplotu. Lékař má zkušenosti i s vulgárními pacienti. "Stává se to právě o svátcích, když je plná čekárna. Naštěstí je to většinou jen slovní agrese," uvedl.
Vekou skupinu klientů lékařských pohotovostí tvoří chroničtí pacienti. "Třeba viróza nebo bolesti mohou chronický stav zhoršit a laik nedokáže odhadnout, do jaké míry je to závažné," řekl lékař. To se týká hlavně starších lidí. Mladí se zase podle Tomaškoviče nechají občas vystrašit umělou inteligencí. "Kolikrát přijde s banálními problémy mladý člověk vystrašený, že má nějakou závažnou nemoc," řekl Tomaškovič.
Pětina pacientů poplatek nezaplatí
Za ošetření na pohotovosti lidé platí regulační poplatek. KZ loni na těchto poplatcích vybrala téměř 14 milionů korun. Od poplatku jsou osvobozeni lidé v hmotné nouzi či děti z dětských domovů. Poplatek také nehradí člověk, o kterém lékař rozhodne, že musí být hospitalizován. Loni nezaplatila KZ regulační poplatky zhruba pětina pacientů, celkem šlo o 2,9 milionu korun.
Městská nemocnice v Kadani na Chomutovsku zavedla od 1. dubna úhradu regulačního poplatku před vyšetřením. "Je to vždy s ohledem na pacienta a jeho stav. Může se stát, že u sebe nemá peníze ani platební kartu, pak zaplatí později. Nikdo se nemusí bát, že nebude ošetřen," řekla mluvčí nemocnice Karolína Odlasová.
