Více než polovina pacientů s tuberkulózou (TBC) v Česku byli loni cizinci, před začátkem války na Ukrajině tvořili zhruba čtvrtinu. TBC se nakazí hlavně sociálně slabí nebo imunitně oslabení, potřeba je delší kontakt s nemocným. Informace zazněly na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Zdrojem nákazy je nemocný, který vykašlává bakterie způsobující TBC. "Pro nákazu je obvykle potřeba delší kontakt s nemocným a pobyt v uzavřených nevětraných prostorách," uvedla vedoucí lékařka specializovaného centra ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze Ivana Hricíková. Krátký kontakt, například setkáním s nemocným v tramvaji, podle ní rizikový není.
Za loňský rok podle předběžných údajů lékaři zachytili 429 pacientů, což je o 26 méně než předloni. Cizinců bylo mezi nimi 225, dvě třetiny z Ukrajiny. Mezi častějšími zeměmi bylo také Slovensko nebo Rumunsko, z mimoevropských pak Filipíny.
Podle vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou při Fakultní nemocnici Bulovka Jiřího Wallenfelse je na Filipínách TBC více než stokrát častější než v tuzemsku. "Mají incidenci kolem 500 na 100 000 obyvatel," uvedl s tím, že v ČR pracuje kolem 15 000 Filipínců.
Rizikoví cizinci musí na vyšetření
U cizinců z rizikových zemí lékaři preventivně požadují nově před nástupem do zaměstnání rentgen, který případná ložiska TBC v plicích odhalí. Podle předsedy odborné společnosti Vladimíra Koblížka by byly vhodné i další kroky. "Následovat by mělo vyšetřování studentů nebo lidí, kteří do Česka přicházejí a nepracují tu," uvedl. Podle odborníků by byly vhodné krevní testy u každého, kdo žádá o dlouhodobý pobyt.
Nakažena TBC je asi čtvrtina globální populace, onemocní jen asi desetina lidí, kteří virus ve svém těle mají. Aktivovat se může například při oslabení imunity, například léčbou rakoviny nebo některých autoimunitních chorob. Pacienti pobývají v nemocnici, dokud virus dál vylučují. Většinou léčba trvá půl roku.
Lidé by měli mít léky zdarma
Podle Hricíkové by bylo potřeba, aby si nemocní na léky nemuseli doplácet a aby byly hrazené státem i pro nepojištěné. V současné době na léčbu doplácí zdravotnická zařízení. Za vhodné považuje Hricíková také zřízení speciální detence, kde by pobývali nespolupracující pacienti, nebo pobytového zařízení pro bezdomovce, kde by se dohlíželo na jejich léčbu. V současné době musí zůstávat v nemocnici.
Podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví (MZd) Matyáše Fošuma se úhrada léků řeší s lékárnami. S magistrátem a pražskou hygienickou stanicí MZd jedná o zřízení sociálního zařízení pro pacienty. S ministerstvem školství úřad řeší požadavek na testování studentů s rizikových zemí, řekl.
