V dostupnosti služeb školských poradenských zařízení, jako jsou pedagogicko-psychologické poradny či speciálně-pedagogická centra, jsou mezi kraji rozdíly. Liší se i přetíženost jejich pracovníků. Vyplývá to z podkladů, které poskytla Česká školní inspekce (ČŠI). Zároveň jsou reálné potřeby škol ve společném vzdělávání vyšší, než zachycují statistiky poraden, uvedla ČŠI. V běžné třídě se podle ní často potkávají děti s vadami řeči, lehčími poruchami chování nebo se tam učí i žáci se zdravotním postižením či cizinci. Třídy tak podle inspekce potřebují jazykovou, sociální i pedagogickou podporu.
Ve školním roce 2024/2025 chodilo do základních škol 1,002.460 žáků, z toho zhruba 972.300 se vzdělávalo v běžných třídách ZŠ. Žáci s nějakým znevýhodněním, například zdravotním postižením či vývojovou poruchou, tvořili asi desetinu všech žáků v běžných třídách ZŠ. Největší podíl měli žáci s vývojovými poruchami učení, kterých bylo v minulém školním roce v běžných třídách ZŠ téměř 53.000, žáků s vývojovými poruchami chování bylo zhruba 21.300, vyplývá ze statistiky inspekce. Třetím nejčastějším znevýhodněním je vada řeči, kterou mělo v minulém školním roce zhruba 13.400 žáků běžných tříd ZŠ.
Statistiky nezachycují skutečnou situaci ve třídách
Tabulky podle inspekce zachycují jen část reality. "Ve školách se potkávají děti, které sice nemají formálně stanovené podpůrné opatření, ale bez každodenní podpory by ve vzdělávání neuspěly. Proto inspekce navrhuje zaměřit se při revizi systému ŠPZ (školských poradenských zařízení) nejen na snižování administrativy a lepší regionální dostupnost, ale i na reálné podmínky práce učitelů a škol, které inkluzi zajišťují v praxi," uvedla inspekce.
Poradny podle ČŠI velkou část pracovní doby věnují administrativě a diagnostice, na přímou práci s dětmi a školami, tedy například konzultace, zbývá méně času. "Tento stav omezuje možnost poskytovat podporu tam, kde je skutečně potřeba, a snižuje důvěru mezi poradnami, školami a rodiči. V systému převažuje formální přístup založený na doporučeních a revizích, místo aby byla podpora škol a dětí pružná a dostupná v reálném čase," uvedla inspekce.
Poradny přetěžuje administrativa a regionální nerovnosti
Nejvyšší průměrné počty klientů na jednoho pedagogického pracovníka pedagogicko-psychologické poradny připadaly ve školním roce 2023/2024 podle ČŠI v Zlínském, Jihočeském a Plzeňském kraji. V případě speciálně-pedagogických center připadal nejvyšší průměrný počet klientů na jednoho pedagogického pracovníka v kraji Olomouckém. Počet školních poradenských zařízení se podle inspekce dlouhodobě nemění.
Efektivnější podpoře žáků se speciálními vzdělávacími potřebami by podle inspekce mohlo pomoci začlenění speciálních tříd do běžných ZŠ. Takové prostředí umožňuje společné vzdělávání všech dětí bez ohledu na zdravotní, sociální či kulturní znevýhodnění, uvedla inspekce. Společné vzdělávání podle zjištění ČŠI podporuje výsledky žáků i jejich sociální začlenění, motivaci a vztah ke škole.
