Spojené státy překvapivě zavedly nová cla ve výši deseti až 12,5 procenta na dovoz ze šedesáti zemí světa. Washington krok odůvodňuje nedostatky v potírání nucené práce, což však Evropská unie, Brazílie, Austrálie a další státy odmítají jako neopodstatněné a svévolné. EU navíc hovoří o porušení vzájemné obchodní dohody.
Zahraniční státy, například Brazílie, Austrálie, Japonsko či Norsko, kritizují nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila ve čtvrtek večer. Pro Evropskou unii jsou nová cla nepříjemným překvapením, uvedla podle agentury Reuters šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Nová cla ve výši deset procent a 12,5 procenta nahradí dočasné desetiprocentní clo, jehož platnost končí dnes v noci. Některým státům vadí také odůvodnění nových cel, a sice nedostatky v potírání dovozu zboží, které je výsledkem nucené práce.
Evropská unie nečekala, že bude zahrnuta do nových amerických cel, řekla na okraji jednání ministrů zahraničí skupiny ASEAN a přizvaných zemí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Poukázala na to, že EU má se Spojenými státy obchodní dohodu. "Z tohoto důvodu je to nepříjemným překvapením, že dohoda nebyla dodržena," uvedla podle agentury Reuters. EU bude požadovat ve Washingtonu vysvětlení. Kallasová nepovažuje za opodstatněnou ani americkou argumentaci ohledně nucené práce. Obchodní dohoda mezi USA a EU mimo jiné počítá s tím, že na většinu zboží by clo nemělo přesáhnout 15 procent. EU svá cla na dovoz z USA dočasně zrušila.
Washington oznámil, že od půlnoci místního času, tedy 6:00 SELČ, zavádí na šest desítek zemí, které tvoří přes 90 procent dovozu zboží do USA, cla ve výši deseti procent a 12,5 procenta. Spojené státy to odůvodňují nedostatečným úsilím zahraničních zemí zabránit pronikání na jejich trhy výrobků, které jsou výsledkem nucené práce.
Jako svévolné a neopodstatněné označila rozhodnutí americké administrativy brazilská vláda. Odůvodnění cel je podle ní manipulace "otázkou, která má velký význam pro lidská práva a práva pracujících". Brazilská vláda dodala, že začne pracovat na obchodní odvetě.
Za "zcela neopodstatněná" označil nová americká cla australský ministr obchodu Don Farrell. Podle něj Austrálie bude nadále usilovat o odstranění cel prostřednictvím jednání s americkými představiteli. Za politováníhodný pak označilo nový krok americké administrativy Japonsko. "Americké šetření neposkytlo smysluplné poznatky na podporu tvrzení ohledně nucené práce," uvedl premiér Nového Zélandu Christopher Luxon.
To, že by jeho země nezasahovala dostatečně proti zboží vyrobenému za použití nucené práce, odmítl i norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. "Máme jasná pravidla, jejichž cílem je předejít obchodu se zbožím vyrobeném za použití nucené práce," uvedl ministr.
Desetiprocentní clo americké úřady oznámily na zboží z Evropské unie a zhruba dvou desítek států. Na ostatní čtyři desítky zemí se pak administrativa rozhodla uvalit clo ve výši 12,5 procenta. Některé zboží má z nového cla výjimku.
