Sovětská loď Admirál Nachimov měla pohnutý osud, který se završil 31. srpna 1986 v Černém moři, kdy po srážce s nákladním plavidlem zemřelo 423 lidí na její palubě. Parník původně postavili v Německu v polovině 20. let a pod jménem Berlin III sloužil k rychlé osobní dopravě přes Atlantik do New Yorku. Za druhé světové války jej přestavěli na nemocniční loď, která svému účelu sloužila až do ledna 1945, kdy narazila na minu a potopila se nedaleko Kielu.
V roce 1949 Sověti trup z mělkých vod Baltu vyzvedli, loď opravili a vylepšili a v druhé polovině 50. let zařadili do civilní černomořské flotily. Jméno dostala podle admirála z dob Krymské války. Cestující, zejména turisty na okružních plavbách po Černém moři, vozila loď spolehlivě tři dekády. Pozdě večer osudný srpnový den roku 1986 vyplul Admirál Nachimov z přístavu Novorossijsk, na jeho palubě bylo téměř 900 cestujících a 346 členů posádky, včetně zkušeného kapitána Vadima Markova.
Toho přístavní dispečer podle předpisů upozornil na to, že se zhruba po půlhodině bude míjet s rychlou nákladní lodí Pjotr Vasjov. Markov se spojil s jejím kapitánem, se kterým si pohovořil o kurzech lodí a způsobu míjení. Poté předal velení nezkušenému druhému důstojníkovi a odešel na večeři. Když se dráhy lodí podle čar na obrazovkách radaru začaly nebezpečně křížit, ztratil muž za kormidlem turistické lodi nervy a v rozporu s domluvou začal měnit směr plavby tak nešťastně, že nastavil bok přímo proti ostré přídi Pjotra Vasjova.
Ta rozdrtila strojovnu a obrovským otvorem začaly do nitra lodi vtékat proudy vody. Během sedmi minut zmizel Admirál Nachimov pod hladinou a přestože se neštěstí stalo jen čtyři kilometry od pobřeží, podařilo se zachránit jen dvě třetiny lidí na palubě turistické lodi. Vyšetřování ukázalo, že za její rychlé potopení mohla i nepříliš povedená přestavba, při které zmizely některé vodotěsné přepážky. Za hlavní viníky ale byli označeni kapitáni obou lodí, kteří byli v roce 1987 odsouzeni na 15 let, z nichž si odseděli třetinu.
