Před budovou generálního štábu v Praze si zástupci armády, politiky i rodina připomněli 77. výročí popravy generála Heliodora Píky. Tento významný československý legionář a oběť komunistické justiční vraždy se stal symbolem věrnosti vlasti a mravní integrity. Řečníci při pietním aktu vyzdvihli jeho odvahu postavit se zlu v době, kdy byla rezistence k režimu život ohrožujícím činem, za nějž Píka zaplatil životem.
Armáda, politici i rodina dnes před budovou generálního štábu v pražských Dejvicích uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od popravy československého vojáka a legionáře v neděli uplyne 77 let. Řečníci ve svých proslovech připomněli Píkovu lásku k vlasti, odvahu i smysl pro spravedlnost. Věnce a květiny k jeho pamětní desce položili mimo jiné zástupci prezidentské kanceláře nebo Senátu.
Podle prvního zástupce náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče byl Píka zavražděn proto, že zůstal věrný tomu, čemu přísahal, tedy republice, zákonu a vojenské cti. "Jeho příběh ukazuje, že charakter, osobnost a profesionalita vojáka nezačíná na bojišti. Začíná věrností přísaze, ústavě a republice. Generál Píka obstál v situacích, kdy bylo jednodušší přizpůsobit se, než odolat. A zaplatil za to životem," řekl.
Píkův příběh podle Hlaváče ukazuje, jak nebezpečné je, když se právo stane nástrojem moci a armáda přestane být profesionální institucí sloužící republice.
Předseda senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Růžička (za TOP 09) uvedl, že Píka zosobňoval to nejlepší z tradice československé armády. "Ničím se neprovinil, byl jen velmi nepohodlný komunistickému režimu. Jeho smrt byla první justiční vraždou nové totality, první popravou z čistě politických důvodů," sdělil.
S projevem vystoupil také Píkův prasynovec Jan Píka. Podle něj byl generál Píka nejen mužem obrovské naděje, ale i velké prozíravosti. "Už během války upozornil ministra obrany i prezidenta, že se Sovětský svaz po porážce hitlerovského Německa nezastaví, ale bude usilovat o nastolení diktatury proletariátu v Evropě. A realita jeho slova potvrdila do posledního písmene," řekl.
Píka se narodil v roce 1897. V první světové válce odjel na frontu do Haliče, kde v létě 1916 přešel dobrovolně do ruského zajetí a přihlásil se tam do vznikajících legií. Jako legionář působil ve Francii, kde vystudoval École Militaire. Ve 30. letech působil v Bukurešti jako vojenský atašé pro Rumunsko a Turecko.
V roce 1939 odešel do Londýna, odkud ho československé exilové orgány vyslali zpět do Rumunska, později se stal velitelem československé vojenské mise v Sovětském svazu, kde prosazoval politiku londýnské exilové vlády Edvarda Beneše. Kvůli tomu se dostával do konfliktů se sovětskými orgány i s vedením československé komunistické strany sídlícím v Moskvě.
V květnu 1945 se vrátil do Československa, kde byl povýšen do hodnosti divizního generála. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl z armády propuštěn a následně uvězněn. Neveřejný soudní proces začal v lednu 1949 a trval tři dny. Soud dospěl k předem připravenému rozsudku, že Píka je vinen ze špionáže a vlastizrady, a odsoudil ho k trestu smrti. Popraven byl 21. června ve věznici v Plzni-Borech.
Prezident Miloš Zeman Píkovi v roce 2020 in memoriam udělil nejvyšší státní vyznamenání - Řád bílého lva.
