Před deseti lety, 22. března 2016, zabili útočníci při dvou teroristických útocích v Bruselu v ranní špičce 32 lidí, z toho 17 Belgičanů a 15 cizinců z 13 zemí. Dva sebevražední atentátníci na letišti Zaventem zabili 16 lidí a třetí útočník zabil sebe a 16 lidí ve stanici metra Maalbeek. Útoky si vyžádaly také na 340 zraněných. K nejvražednějšímu teroristickému útoku v dějinách Belgie se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).
Na letišti Zaventem se odpálili dva sebevražední atentátníci - Brahim El Bakraoui a Najim Laachraoui. První se odpálil v 7:58 ráno místního času, další asi o devět sekund později. Třetí člověk, který zmíněné dva doprovázel, na letišti nechal bombu, ale odešel. Policie ho zadržela 8. dubna, identifikován byl jako Mohamed Abrini, kterého francouzská a belgická policie hledala již jako podezřelého kvůli atentátům v Paříži z listopadu 2015.
Ve stanici metra Maalbeek zabíjel v 9:11 místního času Khalid El Bakraoui, bratr Brahima El Bakraouiho. Podle prokuratury El Bakraouiho do metra doprovázel Osama Krayem, který pochází ze švédského Malmö, podle příbuzných se zradikalizoval a ze Švédska odešel do Sýrie. Před několika lety vyšlo najevo, že bratři El Bakraouiovi již v roce 2014 zastřelili seniora na ulici v Bruselu, protože si chtěli vyzkoušet, jaké to je zabíjet.
Krayem byl zatčen v dubnu 2016 a spolu s ním obvinila prokuratura Bilala El Makhoukhiho, který byl už v roce 2015 odsouzen na pět let vězení za účast v zakázané organizaci Sharia4Belgium (Šaría pro Belgii), která rekrutovala lidi pro boj na straně džihádistů v Sýrii a v Iráku, a občana Rwandy Hervého B.M., který podle prokuratury Abrinimu a Krayemovi pomáhal. O několik dní později úřady obvinily další dva muže - Smail F. a Ibrahim F. pronajali údajně byt, který sloužil atentátníkům jako úkryt. Další muž a žena byli obviněni v lednu 2017. Teroristé zaútočili jen tři dny po dopadení Salaha Abdeslama, pravděpodobně jediného přeživšího přímého pachatele útoků v Paříži v listopadu 2015. Belgická prokuratura v srpnu 2019 formálně obvinila Abdeslama i ze spoluúčasti na teroristických útocích v Bruselu. Belgický soud rodilého Bruselana už dříve odsoudil k 20 letům vězení za přestřelku před jeho zatčením, při níž byli zraněni tři policisté.
Kvůli teroristickým útokům v Bruselu bylo obviněno 13 lidí, deset z nich bylo souzeno a vůči třem bylo trestní stíhání zastaveno. Největší soudní proces v dějinách Belgie začal v prosinci 2022. V září 2023 belgický soud vynesl tresty nad osmi strůjci teroristických útoků. Několik odsouzených dostalo doživotní tresty a další 30 nebo 20 let vězení. Šest z odsouzených bylo v červenci 2023 shledáno vinnými z teroristické vraždy a z účasti na činnosti teroristické organizace. Další dva byli odsouzeni za členství v teroristické organizaci. Mezi odsouzenými byli i Salah Abdeslam a Mohamed Abrini, kteří byli v roce 2022 ve Francii odsouzeni k doživotnímu vězení za teroristické útoky v Paříži z listopadu 2015, při nichž sedm sebevražedných atentátníků zabilo 130 lidí a dalších více než 400 osob zranilo. Abrini, přezdívaný "muž v klobouku", dostal za bruselské útoky trest 30 let vězení. Abriniho zachytily kamery na bruselském letišti Zaventem v doprovodu dvou teroristů. Abdeslam nedostal další trest odnětí svobody, protože už byl odsouzen ke 20 letům vězení za střelbu na policisty v březnu 2016.
