Mají státy při schvalování těžby ropy a plynu zohledňovat i globální dopady jejich následného spalování? Právě tuto otázku nyní řeší norský nejvyšší soud. Proti sobě stojí ekologičtí aktivisté a vláda s ropným průmyslem, který zajišťuje polovinu norského exportu a po omezení dodávek z Ruska představuje zásadní energetický pilíř pro celou Evropu.
Norská vláda dnes požádala nejvyšší soud, aby zrušil rozhodnutí nižších soudních instancí, podle nichž jsou neplatná povolení pro tři ropná pole. Informovala o tom agentura Reuters, podle které sledovaný případ může změnit způsob, jakým Norsko schvaluje nové ropné projekty.
Na jedné straně sporu stojí ekologické organizace, na druhé norský ropný průmysl, který zemi zajišťuje polovinu příjmů z vývozu, a také vláda, jejímž cílem je prodloužit těžbu ropy a zemního plynu na další desetiletí.
Soudy nižší instance zatím daly za pravdu Greenpeace spolu s jednou mládežnickou organizací na ochranu přírody, které případ v roce 2023 odstartovaly. Justice totiž konstatovala, že Norsko řádně neposoudilo dopady tří polí na životní prostředí.
"Pokud vyhrajeme i toto kolo, mohlo by to navždy změnit norskou ropnou politiku," řekla Reuters před budovou soudu šéfka norské pobočky Greenpeace Haldis Tjeldflaatová Helleová. "Znamená to, že norští politici budou muset skutečně posoudit, kolik životů bude ztraceno, kolik lesních požárů vznikne a kolik ledu roztaje kvůli norské ropě."
Případ se týká pole Breidablikk společnosti Equinor a polí Tyrving a Yggdrasil firmy Aker BP. Na prvních dvou už se těží, třetí má být uvedeno do provozu příští rok.
Ekologové argumentují tím, že vláda nevzala v úvahu klimatické dopady spalování ropy a plynu z těchto polí a že snahy to napravit dodatečně byly neplatné.
"Postoj vlády samozřejmě je, že licence jsou platné," řekl před zahájením jednání právní zástupce vlády Fredrik Sejersted. "Pokud by měly být zrušeny, bude to dost složité. Právně, politicky i z hlediska energetické bezpečnosti v Evropě," dodal.
Norsko těží asi dvě procenta světové ropy a po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se stalo největším dodavatelem zemního plynu do Evropy a klíčovým zdrojem energie pro kontinent.
Jednání nejvyššího soudu má trvat čtyři dny, rozsudek by měl padnout později v letošním roce.
