Nová podoba zákona o podpoře bydlení vyvolává ostré spory. Podle Platformy pro sociální bydlení by přísnější příjmové podmínky mohly vyloučit seniory i další zranitelné skupiny z pomoci při hledání bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj to odmítá a tvrdí, že systém umožní individuální posuzování i další formy podpory. Kritici však varují před omezením dostupnosti pomoci.
Platforma pro sociální bydlení upozornila, že nové podmínky zákona o podpoře bydlení by vyloučily seniory z možnosti získat asistenci pro nalezení bydliště. Podmínky příjmové testu nesplnil nikdo z nich s celkový příjem nad 8800 korun, minimální důchod v ČR je 9800 Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které novelu zákona připravuje, ale odmítlo, že by senioři nebo nízkopříjmové domácnosti o podporu přišli. Každý případ podle ministerstva bude moci úřad práce posuzovat i individuálně a je také řada jiných nástrojů, které seniorům pomáhají s podporou v bydlení.
Zákon má vytvořit sítě kontaktních míst, která mají lidem pomoci najít bydlení. Zároveň má umožnit vznik dobrovolného systému garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Platforma pro sociální bydlení je jedním z členů iniciativy Za bydlení, která dříve vyzvala v otevřeném dopise premiéra Andreje Babiše (ANO) k neschválení vládního pozměňovacího návrhu k zákonu o podpoře bydlení. Navrhované změny podle nich omezí dostupnost pomoci, podpora se nedostane k mnoha potřebným lidem včetně seniorů a rodin s dětmi.
Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) si od zákona slibovala to, že vlastníci bytů budou ochotnější díky garancím nabízet své byty do systému k pronájmu. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce do poloviny roku, kdy má zákon plně fungovat, připravit jeho nové znění. Finální projednání novely zákona o podpoře bydlení je v programu mimořádné schůze Sněmovny. K ní se poslanci tento týden s největší pravděpodobností nedostanou.
Nový příjmový test se podle platformy zjednoduší. Celkové příjmy domácnosti podle znění novely nesmí přesahovat 1,6násobek částky životního minima. Tím by ve finále byly podmínky přísnější než současné znění, které je však podle odborníků z platformy velmi složité.
Dosavadní příjmový test podle MMR zahrnuje i osoby, které reálně v bytové nouzi nejsou. Systém to prodražuje i o stovky milionů korun. "Zákon se nově rozšiřuje o možnost individuálně posuzovat případy osob s příjmem nad stanovenými příjmovými hranicemi, pokud je dle správního uvážení úřadu práce vyhodnoceno, že jde o osobu bez vyhovujícího bydlení a bez možnosti si vlastním přičiněním opatřit si vyhovující bydlení," sdělilo MMR.
Podle platformy to ale znamená, že podporu v bydlení nemůže získat téměř nikdo, kdo nebude uznán jako případ hodný zvláštního zřetele, což považuje za nesystémové. Kromě seniorů by pak podmínky příjmového testu pro získání podpory nezískala ani samoživitelka s dítětem s celkovým příjmem nad 12.880 Kč či dvoučlenná rodina s dvěma dětmi s příjem vyšším než 23.760 Kč.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) se s Platformou pro sociální bydlení dostala dříve do střetu. Minulý týden uvedla, že na odboru bydlení na MMR byly peníze využívány neefektivně. Podle Mrázové byl ředitel odboru Vít Lesák tři roky zároveň v čele této sekce a zároveň členem Platformy pro sociální bydlení, která od MMR čerpala dotace. Lesák ale odmítl, že by se dostal do střetu zájmů. Odbor bydlení se společně s odborem pro sociální začleňování spojil v nově vzniklý odbor rozvoje bydlení a soudržnosti.
