Povolování energetických staveb v Česku trvá déle, než by muselo. Podle Svazu energetiky ČR za to mohou tuzemské předpisy pro posuzování vlivu na životní prostředí, které jdou nad rámec toho, co vyžaduje EU. Zjišťovací řízení se tak vztahuje i na projekty, které evropská směrnice vůbec neposuzuje. Energetici žádají úpravu limitů při zachování ochrany životního prostředí.
Přísnější než Evropa
Česká legislativa brzdí tuzemské energetické stavby, například limity k posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA) jsou v řadě případů přísnější než evropská směrnice. Dnes to v tiskové zprávě sdělil Svaz energetiky ČR, který zastupuje největší energetické firmy v Česku. Nastavení předpisů tak podle svazu zbytečně prodlužuje povolování projektů o měsíce.
Tuzemské předpisy mají podle svazu velké množství limitů, které jsou výrazně přísnější v porovnání s požadavky evropské směrnice. Například zjišťovací řízení se vztahuje i na projekty, které unijní předpis podle svazu vůbec neposuzuje. Jde třeba o stavby vedení velmi vysokého napětí, výrobu vodíku elektrolýzou či geotermální vrty.
Měsíce zpoždění navíc
Projekty tak při přípravě nabírají zpoždění. Zjišťovací řízení má podle stávajících pravidel sice trvat 45 až 70 dní, podle svazu ale reálně jde často o delší proces, k němuž je nutné připočíst i čas na přípravu žádosti a podkladů. Výsledkem tak podle energetických firem je administrativní zátěž, která nemá oporu v evropské praxi a zpomaluje i projekty s minimálními dopady na životní prostředí.
"Naším cílem není oslabovat ochranu životního prostředí, ale zbytečně nejít nad rámec evropské legislativy a praxe. Environmentální legislativa je v Evropské unii už tak nejpřísnější na světě. Pokud chceme modernizovat energetiku rychleji, snižovat ceny energií a být konkurenceschopní, musíme mít pravidla, která odpovídají praxi,“ uvedl výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba.
Chybný překlad směrnice jako příčina problémů
Mezi nejproblematičtější příklady svaz jmenoval posuzování distribučního vedení elektrické energie o napětí 110 kV, které evropská směrnice EIA přitom nepožaduje. Česká úprava je podle svazu zřejmě výsledkem chybného překladu směrnice, kde oficiální výklad a pokyny Evropské komise tuto povinnost stanovují výhradně pro přenosovou soustavu. Podobné komplikace jsou také u výroby vodíku elektrolýzou nebo geotermálních vrtů.
Příliš přísné předpisy navíc podle svazu komplikují i investiční přípravu. Každé zbytečné zjišťovací řízení totiž pro investora znamená měsíce navíc při přípravě projektu, a to i u staveb s minimálními dopady na životní prostředí. "U takových staveb jde o administrativu, která nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Odstranění zbytečných legislativních bariér, které nezohledňují realitu a někdy ani požadavky EU, považujeme za relativně snadný a současně významný krok ke zlepšení situace,“ doplnil Kotrba.
Energetici proto vyzývají k úpravě legislativy. V této souvislosti zdůrazňují, že všechny stavby by i po úpravě limitů musely nadále splňovat požadavky na ochranu ovzduší, vod či krajiny. Cílem ale by mělo být, aby požadavky byly přiměřené k evropským pravidlům. V tomto duchu svaz také připomínkoval limity při projednávání návrhu novely stavebního zákona.
