Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu, které trvají už dva týdny a jsou největší za poslední tři roky, si doposud vyžádaly nejméně 116 mrtvých a přes 2600 zadržených. S odvoláním na organizaci Human Rights Activists News Agency (HRANA) to dnes napsala agentura AP. Íránská policie mezitím oznámila, že střety s demonstranty zesílily a že pokračuje v zatýkání.
Kvůli přerušení internetového a mezinárodního telefonického spojení, které trvá už od čtvrtka, je stále obtížnější odhadovat rozsah demonstrací. Panují obavy, že teokratický režim využije informačního vakua k tvrdému potlačení sílících protestů. Odpojení od internetu by podle kritiků mohly bezpečnostní složky zneužít ke krvavému zásahu, jako se to stalo při protestech v roce 2019, kdy byly zabity stovky lidí.
Počet obětí současných protestů podle nevládní organizace HRANA vzrostl nejméně na 116, z toho asi třetina připadá na příslušníky bezpečnostních složek. Dalších více než 2600 lidí bylo zadrženo. Organizace poskytovala přesné informace i za předchozích nepokojů v Íránu, uvedla AP.
Íránský policejní šéf dnes ve státní televizi prohlásil, že míra konfrontace s výtržníky - jak na protestující odkazoval - v sobotu večer stoupla a že policie zatkla několik významných postav zapojených do nepokojů. Značný podíl obětí mají na svědomí "vycvičené a řízené osoby", nikoli bezpečnostní síly, uvedl bez dalších podrobností, pokud jde o počet či jména zatčených.
Státní televize ukázala provládní demonstrace a videa údajných protestujících, kteří stříleli na bezpečnostní složky. Polostátní tisková agentura Fars ukázala záběry z města Isfahán, na nichž demonstranti střílejí z dlouhých zbraní, zapalují ohně a házejí zápalné bomby. Z Íránu ale přicházejí, pravděpodobně přes satelitní spojení Starlink, také videa natočená mobilními telefony, která ověřuje například stanice BBC a která ukazují charakter protestů z pohledu demonstrujících.
Bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a představitel íránské opozice, Íránce z exilu vyzval, aby dnes znovu vyšli do ulic. Mají podle něj obsadit centra měst a udržet je. Vyzval je také, aby nesli původní íránskou vlajku se lvem a sluncem namísto té současné se čtyřmi půlměsíci a čepelí meče.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí už dříve naznačil, že režim navzdory varování ze strany Spojených států tvrdě zasáhne. Nejvyšší státní prokurátor Mohammed Movahedí Ázád v sobotu varoval, že každý účastník protestů bude považován za nepřítele Boha, za což íránský režim ukládá trest smrti.
Americký prezident Donald Trump mezitím opět podpořil demonstranty a na sociálních sítích uvedl, že Írán usiluje o svobodu a že Spojené státy jsou připraveny pomoci. Americká média v sobotu večer s odvoláním na nejmenované oficiální činitele uvedla, že Trump už má v ruce vojenské plány možného útoku na Írán, ale že se ještě nerozhodl.
Spojené státy dnes před možným útokem varoval předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. "V případě útoku na Írán budou naším legitimním cílem jak okupovaná území, tak všechna vojenská centra, základny a lodní doprava Spojených států v regionu," řekl poslancům ve zjevné narážce na Izrael, jehož existenci současný íránský režim neuznává.
"Nemusíme se nutně omezit pouze na odpověď po akci, budeme konat na základě jakékoli objektivní známky ohrožení," dodal. Podle AP ovšem není jasné, nakolik to Írán myslí s případným preventivním úderem vážně, zvláště po zničení jeho protivzdušné obrany za 12denní války s Izraelem loni v červnu. Případné rozhodnutí o vojenské akci by musel schválit 86letý Chameneí.
Současné protesty, které jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023 po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele, podnítili 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim ovšem přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
