Téměř dvě třetiny řidičů přiznávají, že při řízení spěchají, 45 procent překračuje rychlost. Dvě třetiny si přitom uvědomují rizika s tím spojená a 98 procent souhlasí s tím, že normou by měla být za volantem především bezpečnost, nikoli spěch. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK mezi 1200 respondentů, který ČTK poskytla Česká asociace pojišťoven.
Nepřiměřená rychlost patří dlouhodobě mezi hlavní příčiny dopravních nehod v ČR. Za posledních 15 let se kvůli ní stalo 217.000 nehod.
Zároveň ale většina řidičů považuje mírné překračování rychlosti za nejméně nebezpečný přestupek. "Dlouhodobě se ukazuje, že problematika vysoké rychlosti na silnicích nespočívá v nedostatku informací. Řidiči velmi dobře vědí, že nepřiměřená rychlost patří mezi hlavní příčiny dopravních nehod a že spěch za volantem zvyšuje jejich riziko. Přesto ji v každodenním provozu tolerují. Rychlost se tak stala nejen bezpečnostním problémem, ale i otázkou zvyku, osobní zkušenosti a společenské tolerance," uvedl výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.
Nepřiměřená rychlost zůstává jedním z klíčových faktorů nehodovosti a zásadně ovlivňuje jejich následky. "Za uplynulých 15 let se sice podařilo snížit počet obětí dopravních nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí o více než polovinu, problém jako takový ale nezmizel," doplnila vedoucí komunikace asociace Milada Veselá. V roce 2025 bylo evidováno téměř 12.000 nehod způsobených rychlou jízdou, při nichž zemřelo 130 lidí. Nejčastější příčinou těchto nehod není jen samotná vysoká rychlost, ale její nepřizpůsobení stavu vozovky.
Jedním z nejčastěji uváděných důvodů pro jízdu vyšší rychlostí je snaha dohnat zpoždění, kterou zmiňuje 36 procent řidičů. Spěch se tak stává nejen individuálním rozhodnutím, ale i širším společenským tlakem, upozornila Veselá. Zhruba 37 procent lidí přiznává, že svým chováním na silnicích nutí ostatní spěchat.
Rizikové chování na silnicích přitom nekončí u rychlosti. Nedodržování bezpečné vzdálenosti přiznává 53 procent řidičů a zkušenost s agresivním brzděním má 70 procent řidičů, 74 procent se setkalo s nedáním přednosti v jízdě.
Debata o nepřiměřené rychlosti v českém prostředí není pouze otázkou bezpečnosti, ale i osobních zkušeností a společenských norem. Většina řidičů dlouhodobě odmítá snižování maximálních rychlostních limitů. Například se snížením rychlosti v obci na 30 km/h souhlasí pouze 15 procent řidičů. Naopak 67 procent podporuje zvýšení rychlosti na vybraných dálničních úsecích na 150 km/h.
