Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy.
Putin v únoru 2022 nařídil invazi na Ukrajinu, což tehdy zdůvodňoval snahou demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, která podle něj utlačuje rusky hovořící obyvatele. Ruský režim rovněž opakovaně zpochybnil ukrajinskou státnost a historickou identitu.
Dekret, který vstoupí v platnost v lednu, předpokládá zajištění kontroly nad anektovanými východoukrajinskými regiony v takovém rozsahu, aby se vytvořily podmínky pro obnovení jednoty historických území ruského státu.
Doněck, Luhansk, Cherson, Záporoží
Putin v září 2022 v rozporu s mezinárodním právem podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou částečně vojensky okupovaných východoukrajinských regionů k Ruské federaci - Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti.
Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti "snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti".
"Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent," cituje agentura Reuters, která dekret zveřejnila.
Agentura připomněla, že Ukrajinu a Rusko pojí úzké vazby sahající ještě před sovětskou éru, takže mnozí Ukrajinci tradičně chovali k Rusku sympatie a většina hovoří oběma jazyky. Od ruské invaze na Ukrajinu ale tyto sympatie zmizely a rovněž užívání ruštiny výrazně pokleslo, poznamenal Reuters.
Obrana rusky mluvících obyvatel jako důvod války
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že Kyjev je připraven pracovat na americkém plánu, který by ukončil nejkrvavější a nejničivější konflikt v Evropě od druhé světové války, a že je osobně připraven projednat se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem citlivé body amerického návrhu. Jednání by se ale podle něj měli účastnit i Evropané; Ukrajina se totiž obává, že může být tlačena k přijetí dohody, která bude odpovídat převážně ruským podmínkám, včetně územních ústupků.
Vedle neskrývaného odporu proti rozšiřování NATO na východ byly obrana rusky mluvících obyvatel a znovusjednocení s oblastmi považovanými za historicky ruské pro Putina v roce 2022 hlavní záminkou pro zahájení "zvláštní vojenské operace" na Ukrajině, jak Moskva nazývá svou agresi proti sousední zemi.
Původní rusko-americký návrh na ukončení války, který byl v neděli v Ženevě údajně značně revidován, ve 20. bodě mimo jiné uváděl, že Ukrajina přijme pravidla EU o náboženské toleranci a ochraně jazykových menšin a že se obě země dohodnou na zrušení všech diskriminačních opatření a na zaručení práv ukrajinských a ruských médií a vzdělávání.
Od rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti v roce 1991 je ukrajinština jedinou úřední řečí v zemi. Kyjev nicméně odmítá tvrzení, že by byli rusky mluvící obyvatelé zejména na východě země jakkoli diskriminováni.
